Solidární zdanění zaměstnance a OSVČGarance

27.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Solidární zdanění zaměstnance a OSVČ

27.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.17
Solidární zdanění zaměstnance a OSVČ

Ing. Ivan Macháček

Výpočet solidárního zvýšení daně

Stanovení solidárního zvýšení daně

Solidární zvýšení daně se týká pouze fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti, přičemž limitní částka, od které se uplatní solidární zvýšení daně, se shoduje s maximálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění. Pro účely solidárního zvýšení daně se nezapočítávají příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu zdaňované podle § 9 ZDP ani ostatní příjmy zdaňované podle § 10 ZDP.

Toto zvýšení daně činí podle § 16a ZDP sedm procent z kladného rozdílu mezi

  1. součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
  2. 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Limitní výše v roce 2017

Pro rok 2017 se postupuje podle nařízení vlády č. 325/2016 Sb., ve kterém je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2015 ve výši 27 156 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0396, takže průměrná mzda za rok 2015 činí 28 232 Kč. Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně tak v roce 2017 činí 48 x 28 232 Kč = 1 355 136 Kč.

Postup poplatníka daně z příjmů

Pro posouzení nutnosti uplatnit solidární zvýšení daně se sečte u poplatníka za zdaňovací období:

  • úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (příjem peněžní i nepeněžní), které jsou předmětem daně a nejsou od daně z příjmů osvobozeny (nevychází se ze superhrubé mzdy, tj. z příjmů zvýšených o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem),

  • dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti.

Tento součet se pak porovná za zdaňovací období v roce 2017 s částkou 1 355 136 Kč. Pokud součet bude vyšší než tato částka, rozdíl podléhá výpočtu solidárního zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.

Vypočtená daň z příjmů vč. solidárního zvýšení daně bude u poplatníka snížena o jednotlivé druhy slev na dani z příjmů podle § 35ba ZDP a o daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c ZDP. Toto platí jak pro účely stanovení daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak pro účely stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Předmětné slevy na dani a daňové zvýhodnění lze odečítat až od „konečné” zálohy na daň (daňové povinnosti) po zohlednění případného solidárního zvýšení daně.

Solidární zvýšení daně u poplatníka pouze s příjmy podle § 6 ZDP

Solidární zvýšení daně v rámci měsíčních záloh na daň u zaměstnance

Jak vyplývá z § 38ha ZDP, solidární zvýšení daně u měsíční zálohy na daň činí 7 % z kladného rozdílu mezi

  1. příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
  2. 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. V roce 2017 se jedná se o výši 4 x 28 232 Kč = 112 928 Kč.

Daňové přiznání u zaměstnance a solidární zvýšení daně

Z § 38g odst. 4 ZDP vyplývá, že poplatník musí podat daňové přiznání v případě, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP.

Pokud má zaměstnanec podepsáno u svého zaměstnavatele prohlášení k dani na rok 2017 a bylo v jednom nebo více kalendářních měsících u něho uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho výsledná daň za celé zdaňovací období roku 2017 se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, pak poplatník může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2017 a nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů. V rámci provedení ročního zúčtování daně dojde k vrácení sraženého solidárního zvýšení daně v příslušných měsících jako přeplatek na dani nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období.

Příklad
Příklad – zaměstnanec a roční zúčtování záloh

Primář fakultní nemocnice pobírá v roce 2017 pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele. V průběhu roku je mu zúčtována v jednotlivých měsících mzda ve výši 72 000 Kč. Postupně obdrží odměny, a to v dubnu 32 000 Kč, v červenci 48 000 Kč a v listopadu 50 000 Kč. V souhrnu za rok 2017 činí zúčtovaná hrubá mzda 994 000 Kč. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Řešení:

V červenci a listopadu 2017 přesáhne mzda poplatníka částku 112 928 Kč, na poplatníka se tedy vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti za tyto dva měsíce.

Výpočet solidárního zvýšení daně u měsíční zálohy na daň:

červenec (120 000 Kč – 112 928 Kč) x 0,07 = 495,04 Kč,

listopad (122 000 Kč – 112 928 Kč) x 0,07 = 635,04 Kč.

Avšak vzhledem k tomu, že celkový příjem podle § 6 ZDP nedosáhne za rok 2017 limitní hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 355 136 Kč, ve smyslu § 38g odst. 4 ZDP nemusí poplatník podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za červenec a listopad 2017 – prakticky je zaměstnanci solidární zvýšení daně odvedené v těchto dvou měsících vráceno jako přeplatek daně.

Příklad
Příklad – zaměstnanec a daňové přiznání

Manažer fakultní nemocnice pobírá v průběhu roku 2017 smluvní mzdu ve výši 108 000 Kč. Za měsíc červenec a říjen je mu vyplacena mimořádná odměna ve výši 40 000 Kč. Zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.

Řešení:

Za měsíce červenec a říjen 2017 přesáhne příjem ze závislé činnosti limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení zálohy na daň ve výši 112 928 Kč. Proto v těchto dvou měsících zaměstnavatel při stanovení měsíční zálohy na daň uplatní solidární zvýšení daně ve výši:

(148 000 Kč – 112 928 Kč) x 0,07 = 2 455,04 Kč.

Vzhledem k tomu, že roční celkové příjmy manažera za rok 2017 přesáhnou hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 355 136 Kč, nemůže poplatník požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně a musí za rok 2017 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Příklad
Příklad – manažer s vysokými příjmy

Vrcholový manažer má sjednánu měsíční smluvní mzdu ve výši 117 000 Kč. Zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Řešení:

S ohledem na výši zdanitelného příjmu 117 000 Kč bude při výpočtu zálohy na daň v každém měsíci uplatněno solidární zvýšení daně ve výši (117 000 Kč – 112 928 Kč) x 0,07 = 285,04 Kč.

Z § 15a odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb. vyplývá, že přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto kalendářním roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ.

Vzhledem k tomu, že souhrn vyměřovacích základů za leden až listopad činí 1 287 000 Kč, zbývá pro výpočet pojistného na sociální pojištění za prosinec částka vyměřovacího základu do výše maximálního vyměřovacího základu 68 136 Kč, takže výpočet pojistného na sociální pojištění hrazeného zaměstnavatelem a zaměstnancem se vypočítá z vyměřovacího základu za prosinec 68 136 Kč.

Po celý rok se odvádí pojistné na zdravotní pojištění v plné výši. Zaměstnanec nemůže žádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně a musí za rok 2017 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to z toho důvodu, že se u něho daň zvyšuje o solidární zvýšení daně.

Tabulka
Výpočet měsíční zálohy na daň v Kč Leden – listopad Prosinec 
Hrubá mzda 117 000 117 000 
Pojistné na SP hrazené zaměstnavatelem (25 %) +29 250 +17 034 
Pojistné na ZP hrazené zaměstnavatelem (9 %) +10 530 +10 530 
Základ daně 156 780 144 564 
Záloha na daň (15 %) 23 520 21 690 
Solidární zvýšení zálohy na daň 285,04  285,04 
Záloha na daň celkem (po zaokrouhlení) 23 806 21 976 
Základní sleva na dani na poplatníka –2 070 –2 070  
Záloha na daň po slevě na daní na poplatníka 21 736 19 906  
Pojistné na SP zaměstnance (6,5 %) 7 605 4 429  
Pojistné na ZP zaměstnance (4,5 %) 5 265  5 265 
Čistá mzda 82 394 87 400 

Výpočet daně v daňovém přiznání za rok 2017, které podává poplatník daně z příjmů do termínu 1. 4. 2018, na základě potvrzení vystaveného zaměstnavatelem:

Tabulka
Položka Údaj v Kč 
Úhrn příjmů 1 404 000 
Úhrn povinného pojistného  465 144 
Dílčí základ daně podle § 6 ZDP 1 869 144 
Daň podle § 16 ZDP  280 365 
Solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP (1 404 000 – 1 355 136) x 0,07 = 3 420,48 
Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru 283 786 
Základní sleva na poplatníka 24 840 
Daň po uplatnění slevy na dani na poplatníka 258 946 
Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti 259 002 
Přeplatek na dani 56 

Příklad
Příklad – zaměstnanec s výplatou odstupného

Zaměstnanec pobírá v roce 2017 hrubou mzdu ve výši 45 000 Kč. Ke dni 30. 9. 2017 z důvodu organizačních změn byl pracovní poměr ukončen dohodou a ve smyslu § 67 zákoníku práce obdržel zaměstnanec odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku, tedy částku 135 000 Kč. Od 1. 10. 2017 nastoupil zaměstnanec k druhému zaměstnavateli, kde pobírá měsíční hrubou mzdu ve výši 47 000 Kč. U obou zaměstnavatelů má podepsáno prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.

Řešení:

Za září 2017 převýší mzda u zaměstnance v důsledku výplaty odstupného částku 112 928 Kč a je nutno u něho uplatnit solidární zvýšení daně v rámci výpočtu měsíční zálohy na daň:

(45 000 Kč + 135 000 Kč – 112 928 Kč) x 0,07 = 4 695,04 Kč.

Z vyplaceného odstupného se neplatí pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Zdanění u prvního zaměstnavatele proběhne následovně:

Tabulka
Výpočet měsíční zálohy na daň v Kč Leden–srpen Září 
Hrubá mzda 45 000 180 000 
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %) +15 300 +15 300 
Základ daně 60 300 195 300 
Záloha na daň (15 %) 9 045 29 295 
Solidární zvýšení zálohy na daň 0 4 695,04 
Záloha na daň celkem (po zaokrouhlení) 9 045 33 991 
Základní sleva na dani na poplatníka –2 070 –2 070  
Záloha na daň po slevě na dani na poplatníka 6 975 31 921  
Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) 4 950 4 950 
Čistá mzda 33 075 143 129 

U druhého zaměstnavatele proběhne zdanění následovně:

Tabulka
Údaje Říjen – prosinec 
Hrubá mzda 47 000 
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %) +15 980 
Základ daně 62 980 
Záloha na daň (15 %) 9 450 
Základní sleva na dani na poplatníka –2 070 
Záloha na daň po slevě na dani na poplatníka 7 380  
Pojistné zaměstnance (11 %) 5 170 
Čistá mzda 34 450 

Protože zaměstnanec má postupně v průběhu roku 2017 příjmy od dvou plátců daně a jeho celková daň se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, může požádat druhého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. Toto provede druhý zaměstnavatel v návaznosti na potvrzení prvního zaměstnavatele o provedeném zdanění za měsíce leden až září 2017:

Tabulka
Údaje v Kč Rok 2017 
Hrubá mzda vyplacená oběma zaměstnavateli 681 000 
Pojistné hrazené oběma zaměstnavateli 185 640 
Základ daně 866 640 
Daň podle § 16 ZDP 129 990 
Základní sleva na dani na poplatníka –24 840 
Daň po uplatnění slevy na dani na poplatníka 105 150 
Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti u obou zaměstnavatelů 109 861 
Přeplatek na dani 4 711 

Vzniklý přeplatek na dani bude zaměstnanci vrácen druhým zaměstnavatelem nejpozději při zúčtování mzdy za březen 2018.

V případě, že je zaměstnanec s vyššími příjmy zaměstnán postupně nebo souběžně v kalendářním roce u více zaměstnavatelů, může se stát, že v souhrnu jeho příjmy ze závislé činnosti převýší limit pro uplatnění solidárního zvýšení daně. Rovněž se může stát, že odvedené pojistné na sociální pojištění těmito zaměstnavateli převýší hranici pro uplatnění sociálního pojištění. V tomto případě se z hlediska pojistného na sociální pojištění postupuje podle § 15a odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. Z tohoto ustanovení vyplývá, že přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek zaměstnance na pojistném. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. V tomto případě může zaměstnanec požádat OSSZ o vrácení pojistného odvedeného z vyměřovacího základu převyšujícího maximální vyměřovací základ. K žádosti musí zaměstnanec doložit potvrzení všech zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů, ze kterých bylo sraženo pojistné. Postup vrácení přeplatku je obsažen v § 17 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb.

Důležité
V případě přeplatku na pojistném zaměstnance, který je zaměstnán v tomtéž roce u více zaměstnavatelů, se vrací jen přeplatek pojistného odvedeného za zaměstnance z vyměřovacího základu převyšujícího maximální vyměřovací základ. Tento postup se však nevztahuje na povinné pojistné zaplacené zaměstnavatelem.

Příklad
Příklad – příjmy ze závislé činnosti souběžně od dvou zaměstnavatelů

Lékař má v průběhu roku 2017 souběžné zaměstnání u dvou zaměstnavatelů. Ve fakultní nemocnici vykonává funkci primáře (zaměstnavatel A) se smluvní mzdou 75 000 Kč měsíčně, u tohoto zaměstnavatele podepíše zaměstnanec prohlášení k dani a uplatňuje slevu na dani z příjmů na poplatníka. Lékař dále vykonává poradenskou činnost ve zdravotním středisku v místě svého bydliště v rámci pracovního poměru uzavřeného na zkrácený pracovní úvazek (zaměstnavatel B) se smluvní mzdou 45 000 Kč, u tohoto zaměstnavatele nemůže podepsat prohlášení k dani.

Zdanění u zaměstnavatele A

Tabulka
Údaje Leden – prosinec 
Hrubá mzda
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %)
Základ daně (superhrubá mzda)
Záloha na daň (15 %)
Sleva na poplatníka
Záloha na daň po slevě
Pojistné zaměstnance (11 %)
Čistá mzda
 
75 000
+25 500
100 500
15 075
–2 070
13 005
8 250
53 745
 

Zdanění u zaměstnavatele B

Tabulka
Údaje Leden – prosinec 
Hrubá mzda
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %)
Základ daně (superhrubá mzda)
Záloha na daň (15 %)
Pojistné zaměstnance (11 %)
Čistá mzda
 
45 000
+15 300
60 300
9 045
4 950
31 005
 

V průběhu roku 2017 u žádného zaměstnavatele nedosáhne měsíční příjem zaměstnance limitní výše 112 928 Kč, proto při výpočtu měsíční zálohy u žádného zaměstnavatele není navýšena měsíční záloha na daň z příjmů o solidární zvýšení daně. Poplatník je podle § 38g odst. 2 ZDP povinen po skončení roku 2017 podat v zákonném termínu přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017, ve kterém vyčíslí i solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP ve výši:

(12 x 75 000 Kč + 12 x 45 000 Kč – 1 355 136 Kč) x 0,07 = 5 940,48 Kč.

V daňovém přiznání poplatník vypočte následovnou daňovou povinnost:

Tabulka
Položka Údaj v Kč 
Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů 1 440 000 
Úhrn povinného pojistného u obou zaměstnavatelů (1 355 136 Kč x 0,25 + 1 440 000 Kč x 0,09) 468 384 
Dílčí základ daně podle § 6 ZDP 1 908 384 
Daň podle § 16 ZDP 286 245 
Solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP 5 940,48 
Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru 292 186 
Základní sleva na poplatníka 24 840 
Daň po uplatnění slevy na poplatníka 267 346 
Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti u obou zaměstnavatelů 264 600 
Zbývá doplatit na dani 2 746 

Souhrnně zaměstnanec odvedl pojistné na sociální pojištění z vyměřovacího základu

900 000 Kč + 540 000 Kč = 1 440 000 Kč,

tedy z vyměřovacího základu, který převyšuje maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální pojištění o částku (1 440 000 Kč – 1 355 136 Kč) = 84 864 Kč.

Na základě žádosti zaměstnance vrátí mu OSSZ pojistné 84 864 Kč x 0,065 = 5 516 Kč.

Solidární zvýšení daně u lékaře (OSVČ) pouze s příjmy podle § 7 ZDP

Příjmy podle § 7 ZDP a solidární zvýšení daně

V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob má výlučně příjmy ze samostatné činnosti (zdaňované podle § 7 ZDP), a v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2017 přesáhne základ daně z příjmů ze samostatné činnosti částku 1 355 136 Kč, rozdíl základu daně převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.

Příklad
Příklad – příjmy z lékařské praxe

Praktický lékař dosáhl za rok 2017 zdanitelné příjmy z provozování soukromé lékařské praxe ve výši 2 195 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje. Jiné příjmy poplatník nemá, uplatňuje slevu na dani na poplatníka.

Řešení:

Lékař si může uplatnit paušální výdaje v limitované výši 800 000 Kč podle § 7 odst. 7 písm. c) ZDP. Jeho základ daně z příjmů za rok 2017 tak bude činit 1 395 000 Kč. Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:

(1 395 000 Kč – 1 355 136 Kč) x 0,07 = 2 790,48 Kč.

V daňovém přiznání za rok 2017 uvede poplatník v oddíle 4:

na řádku 58 částku vypočtené daně podle § 16 ZDP ve výši 209 250 Kč,

na řádku 59 solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP ve výši 2 790,48 Kč,

na řádku 60 daň celkem zaokrouhlenou na celé Kč nahoru ve výši 212 041 Kč.

Příklad – uplatnění odpočtů a výpočet solidárního zvýšení

 
 Nahoru