Solidární zdanění u zaměstnance a u OSVČGarance

3.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Solidární zdanění u zaměstnance a u OSVČ

3.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.17
Solidární zdanění u zaměstnance a u OSVČ

Ing. Ivan Macháček

Výpočet solidárního zvýšení daně

Stanovení solidárního zvýšení daně

Solidární zvýšení daně se týká pouze fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti, přičemž limitní částka, od které se uplatní solidární zvýšení daně, se shoduje s maximálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění. Pro účely solidárního zvýšení daně se nezapočítávají příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu zdaňované podle § 9 ZDP ani ostatní příjmy zdaňované podle § 10 ZDP.

Podle § 16a ZDP činí toto zvýšení daně 7 % z kladného rozdílu mezi:

a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 ZDP (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a

b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro nějž se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Limitní výše v roce 2017

Pro rok 2017 se postupuje podle nařízení vlády č. 325/2016 Sb., ve kterém je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2015 ve výši 27 156 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0396, takže průměrná mzda za rok 2015 tak činí 28 232 Kč. Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně v roce 2017 činí 48 x 28 232 Kč = 1 355 136 Kč.

Limitní výše v roce 2018

Pro rok 2018 se vychází z nařízení vlády č. 343/2017 Sb., ve kterém je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2016 ve výši 28 250 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0612. Průměrná mzda tak činí 28 250 Kč x 1,0612 = 29 979 Kč. Hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně v roce 2018 činí 48 x 29 979 Kč = 1 438 992 Kč.

Vývoj limitní částky pro uplatnění solidárního zvýšení daně

Kalendářní rok Hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně
2013 1 242 432 Kč
2014 1 245 216 Kč
2015 1 277 328 Kč
2016 1 296 288 Kč
2017 1 355 136 Kč
2018 1 438 992 Kč

Postup poplatníka daně z příjmů

Pro posouzení nutnosti uplatnit solidární zvýšení daně se sečte u poplatníka za zdaňovací období:

  • úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (příjem peněžní i nepeněžní), které jsou předmětem daně a nejsou od daně z příjmů osvobozeny (nevychází se ze superhrubé mzdy, tj. z příjmů zvýšených o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem),

  • dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti.

Tento součet se pak porovná za zdaňovací období roku 2017 s částkou 1 355 136 Kč a za zdaňovací období roku 2018 s částkou 1 438 992 Kč. Pokud součet bude vyšší než tato částka, rozdíl podléhá výpočtu solidárního zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.

Vypočtená daň z příjmů vč. solidárního zvýšení daně bude u poplatníka snížena o jednotlivé druhy slev na dani z příjmů podle § 35ba ZDP a o daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c ZDP. Toto platí jak pro účely stanovení daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak pro účely stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Předmětné slevy na dani a daňové zvýhodnění lze odečítat až od „konečné” zálohy na daň (daňové povinnosti) po zohlednění případného solidárního zvýšení daně.

Solidární zvýšení daně u poplatníka pouze s příjmy podle § 6 ZDP

Solidární zvýšení daně v rámci měsíčních záloh na daň u zaměstnance

Jak vyplývá z § 38ha ZDP, solidární zvýšení daně u měsíční zálohy na daň činí 7 % z kladného rozdílu mezi:

  1. příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
  2. čtyřnásobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. V roce 2017 se jedná se o výši 4 x 28 232 Kč = 112 928 Kč a v roce 2018 tato limitní výše činí 4 x 29 979 Kč = 119 916 Kč.

Pokud tedy měsíční příjem zaměstnance v roce 2018 bude nižší než částka 119 916 Kč, nebude při stanovení měsíční zálohy na daň uplatněno solidární zvýšení daně. Pro účely posouzení povinnosti uplatnit solidární zvýšení daně se započítává jen příjem zaměstnance, nikoliv tzv. superhrubá mzda pro účely stanovení zálohy na daň. V případě, že zaměstnanec bude mít v příslušném měsíci příjem ze závislé činnosti ve výši 119 916 Kč, nebude u něho uplatněno solidární zvýšení daně, ale vlastní záloha na daň bude počítána z částky 119 916 Kč x 1,34 = 160 688 Kč (mzda zvýšená o pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené povinně zaměstnavatelem).

Daňové přiznání u zaměstnance a solidární zvýšení daně

Z § 38g odst. 4 ZDP vyplývá, že poplatník musí podat daňové přiznání v případě, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Povinnost podat daňové přiznání tedy poplatník nemá, pokud se pouze jeho měsíční záloha, popř. zálohy v několika měsících zvýšily v průběhu kalendářního roku o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň za celé zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP.

Poplatník pouze s příjmy ze závislé činnosti, který u svého zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani na rok 2017 (učinil prohlášení k dani na rok 2018), a v jednom nebo více kalendářních měsících bylo u něho uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho výsledná daň za celé zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2017 (2018) a poplatník nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů. V rámci provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění dojde k vrácení sraženého solidárního zvýšení daně v příslušných měsících jako přeplatek na dani nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období.

Zaměstnanec je zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele

Z § 15a odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb. vyplývá, že přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto kalendářním roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel v tomto kalendářním roce pojistné na sociální pojištění z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ. Tento postup platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele.

Příklad – zaměstnanec a roční zúčtování záloh

Primář fakultní nemocnice pobírá v roce 2017 pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele. V průběhu roku mu byla zúčtována v jednotlivých měsících mzda ve výši 72 000 Kč. Postupně obdržel odměny, a to: v dubnu 32 000 Kč, v červenci 48 000 Kč a v listopadu 50 000 Kč. V souhrnu za rok 2017 činí zúčtovaná hrubá mzda 994 000 Kč. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

V červenci a listopadu 2017 přesáhla mzda poplatníka částku 112 928 Kč, tedy se na poplatníka vztahovalo uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti za tyto dva měsíce.

Výpočet solidárního zvýšení daně u měsíční zálohy na daň:

červenec (120 000 Kč – 112 928 Kč) x 0,07 = 495,04 Kč,

listopad (122 000 Kč – 112 928 Kč) x 0,07 = 635,04 Kč.

Avšak vzhledem k tomu, že celkový příjem podle § 6 ZDP nedosáhne za rok 2017 limitní hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 355 136 Kč, ve smyslu § 38g odst. 4 ZDP nemusí poplatník podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za červenec a listopad 2017 – prakticky je zaměstnanci solidární zvýšení daně odvedené v těchto dvou měsících vráceno jako přeplatek daně.

Příklad – zaměstnanec a daňové přiznání

Manažer zdravotnického zařízení má sjednánu měsíční smluvní mzdu pro rok 2018 ve výši 126 000 Kč. Zaměstnanec učinil prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

S ohledem na výši zdanitelného příjmu 126 000 Kč bude při výpočtu zálohy na daň v každém měsíci uplatněno solidární zvýšení daně ve výši

(126 000 Kč – 119 916 Kč) x 0,07 = 425,88 Kč.

Vzhledem k tomu, že souhrn vyměřovacích základů za leden až listopad činí 1 386 000 Kč, zbývá pro výpočet pojistného na sociální pojištění za prosinec částka vyměřovacího základu do výše maximálního vyměřovacího základu 52 992 Kč, takže výpočet pojistného na sociální pojištění hrazeného zaměstnavatelem a zaměstnancem se vypočítá z vyměřovacího základu za prosinec 52 992 Kč.

Po celý rok se odvádí pojistné na zdravotní pojištění v plné výši. Zaměstnanec nemůže požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a musí za rok 2018 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to z toho důvodu, že se u něho daň zvyšuje o solidární zvýšení daně.

Výpočet měsíční zálohy na daň v Kč Leden–listopad Prosinec
Hrubá mzda 126 000 126 000
Pojistné na SP hrazené zaměstnavatelem (25 %) +31 500 +13 248
Pojistné na ZP hrazené zaměstnavatelem (9 %) +11 340 +11 340
Základ daně 168 840 150 588
Záloha na daň (15 %) 25 335 22 590
Solidární zvýšení zálohy na daň 425,88 425,88
Záloha na daň celkem (po zaokrouhlení) 25 761 23 016
Základní sleva na dani na poplatníka –2 070 –2 070
Záloha na daň po slevě 23 691 20 946
Pojistné na SP zaměstnance (6,5 %) 8 190 3 445
Pojistné na ZP zaměstnance (4,5 %) 5 670 5 670
Čistá mzda 88 449 95 939

Výpočet daně v daňovém přiznání za rok 2018, které podá poplatník daně z příjmů do termínu 1. 4. 2019, na základě potvrzení vystaveného zaměstnavatelem:

Položka Údaj v Kč
Úhrn příjmů 1 512 000
Úhrn povinného pojistného 495 828
Dílčí základ daně podle § 6 ZDP 2 007 828
Daň podle § 16 zákona 301 170
Solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP (1 512 000 – 1 438 992) x 0,07 = 5 110,56
Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru 306 281
Základní sleva na poplatníka 24 840
Daň po uplatnění slevy 281 441
Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti 281 547
Přeplatek na dani 106

Příklad – zaměstnanec s výplatou odstupného

Zaměstnanec pobírá v roce 2018 hrubou mzdu ve výši 45 000 Kč. Ke dni 30. 9. 2018 z důvodu organizačních změn byl pracovní poměr ukončen dohodou a ve smyslu § 67 zákoníku práce obdržel zaměstnanec odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku, tedy částku 135 000 Kč. Od 1. 10. 2018 nastoupil zaměstnanec k druhému zaměstnavateli, kde pobírá měsíční hrubou mzdu ve výši 47 000 Kč. U obou zaměstnavatelů učinil prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.

Za září 2018 převýší mzda u zaměstnance v důsledku výplaty odstupného částku 119 916 Kč, a je nutno u něho uplatnit solidární zvýšení daně v rámci výpočtu měsíční zálohy na daň:

(45 000 Kč + 135 000 Kč – 119 916 Kč) x 0,07 = 4 205,88 Kč.

Z vyplaceného odstupného se neplatí pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Zdanění u prvního zaměstnavatele proběhne následovně:

Výpočet měsíční zálohy na daň v Kč Leden–srpen Září
Hrubá mzda 45 000 180 000
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %) +15 300 +15 300
Základ daně 60 300 195 300
Záloha na daň (15 %) 9 045 29 295
Solidární zvýšení zálohy na daň 0 4 205,88
Záloha na daň celkem (po zaokrouhlení) 9 045 33 501
Základní sleva na dani na poplatníka –2 070 –2 070
Záloha na daň po slevě na dani na poplatníka 6 975 31 431
Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) 4 950 4 950
Čistá mzda 33 075 143 619

U druhého zaměstnavatele proběhne zdanění následovně:

Údaje Říjen–prosinec
Hrubá mzda 47 000
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %) +15 980
Základ daně 62 980
Záloha na daň (15 %) 9 450
Základní sleva na dani na poplatníka –2 070
Záloha na daň po slevě na dani na poplatníka 7 380
Pojistné zaměstnance (11 %) 5 170
Čistá mzda 34 450

Protože zaměstnanec má postupně v průběhu roku 2018 příjmy od dvou plátců daně a jeho celková daň se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, může požádat druhého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. Toto provede druhý zaměstnavatel v návaznosti na potvrzení prvního zaměstnavatele o provedeném zdanění za měsíce leden až září 2018:

Údaje v Kč Rok 2018
Hrubá mzda vyplacená oběma zaměstnavateli 681 000
Pojistné hrazené oběma zaměstnavateli 185 640
Základ daně 866 640
Daň podle § 16 ZDP 129 990
Základní sleva na dani na poplatníka –24 840
Daň po uplatnění slevy na dani na poplatníka 105 150
Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti u obou zaměstnavatelů 109 371
Přeplatek na dani 4 221

Vzniklý přeplatek na dani bude zaměstnanci vrácen druhým zaměstnavatelem nejpozději při zúčtování mzdy za březen 2019.

Zaměstnanec je zaměstnán u více zaměstnavatelů

V případě, že je zaměstnanec s vyššími příjmy zaměstnán postupně nebo souběžně v kalendářním roce u více zaměstnavatelů, může se stát, že v souhrnu jeho příjmy ze závislé činnosti převýší limit pro uplatnění solidárního zvýšení daně. Rovněž se může stát, že odvedené pojistné na sociální pojištění těmito zaměstnavateli převýší hranici pro uplatnění sociálního pojištění. V tomto případě se z hlediska pojistného na sociální pojištění postupuje podle § 15a odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. Z tohoto ustanovení vyplývá, že přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek zaměstnance na pojistném. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. V tomto případě může zaměstnanec požádat OSSZ o vrácení pojistného odvedeného z vyměřovacího základu převyšujícího maximální vyměřovací základ. K žádosti musí zaměstnanec doložit potvrzení všech zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů, ze kterých bylo sraženo pojistné. Postup vrácení přeplatku je obsažen v § 17 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb.

V případě přeplatku na pojistném zaměstnance, který je zaměstnán v tomtéž roce u více zaměstnavatelů, se vrací jen přeplatek pojistného odvedeného za zaměstnance z vyměřovacího základu převyšujícího maximální vyměřovací základ. Tento postup se však nevztahuje na povinné pojistné zaplacené zaměstnavatelem.

Příklad – příjmy ze závislé činnosti souběžně od dvou zaměstnavatelů

Lékař měl v průběhu roku 2017 souběžné zaměstnání u dvou zaměstnavatelů. Ve fakultní nemocnici vykonává funkci primáře (zaměstnavatel A) se smluvní mzdou 75 000 Kč měsíčně, u tohoto zaměstnavatele podepsal zaměstnanec prohlášení k dani a uplatňuje slevu na dani z příjmů na poplatníka. Lékař dále vykonává poradenskou činnost ve zdravotním středisku v místě svého bydliště v rámci pracovního poměru uzavřeného na zkrácený pracovní úvazek (zaměstnavatel B) se smluvní mzdou 45 000 Kč, u tohoto zaměstnavatele nemůže podepsat prohlášení k dani.

Zdanění u zaměstnavatele A

Údaje Leden–prosinec
Hrubá mzda 75 000
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %) +25 500
Základ daně (superhrubá mzda) 100 500
Záloha na daň (15 %) 15 075
Základní sleva na dani na poplatníka –2 070
Záloha na daň po slevě 13 005
Pojistné zaměstnance (11 %) 8 250
Čistá mzda 53 745

Zdanění u zaměstnavatele B

Údaje Leden–prosinec
Hrubá mzda 45 000
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %) +15 300
Základ daně (superhrubá mzda) 60 300
Záloha na daň (15 %) 9 045
Pojistné zaměstnance (11 %) 4 950
Čistá mzda 31 005

V průběhu roku 2017 u žádného zaměstnavatele nedosáhl měsíční příjem zaměstnance limitní výše 112 928 Kč, proto při výpočtu měsíční zálohy u žádného zaměstnavatele nebyla navýšena měsíční záloha na daň z příjmů o solidární zvýšení daně. Podle § 38g odst. 2 ZDP je poplatník povinen po skončení roku 2017 podat v zákonném termínu přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017, ve kterém vyčíslí i solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP ve výši:

(12 x 75 000 Kč + 12 x 45 000 Kč – 1 355 136 Kč) x 0,07 = 5 940,48 Kč.

V daňovém přiznání poplatník vypočte následovnou daňovou povinnost:

Položka Údaj v Kč
Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů 1 440 000
Úhrn povinného pojistného u obou zaměstnavatelů (1 355 136 Kč x 0,25 + 1 440 000 Kč x 0,09) 468 384
Dílčí základ daně podle § 6 ZDP 1 908 384
Daň podle § 16 ZDP 286 245
Solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP 5 940,48
Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru 292 186
Základní sleva na poplatníka 24 840
Daň po uplatnění slevy na poplatníka 267 346
Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti u obou zaměstnavatelů 264 600
Zbývá doplatit na dani 2 746

Souhrnně zaměstnanec odvedl pojistné na sociální pojištění z vyměřovacího základu

900 000 Kč + 540 000 Kč = 1 440 000 Kč,

tedy z vyměřovacího základu, který převyšuje maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální pojištění o částku (1 440 000 Kč – 1 355 136 Kč) = 84 864 Kč.

Na základě žádosti zaměstnance vrátí mu OSSZ pojistné 84 864 Kč x 0,065 = 5 516 Kč.

Solidární zvýšení daně u lékaře (OSVČ) pouze s příjmy podle § 7

Příjmy podle § 7 a solidární zvýšení daně

V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob má výlučně příjmy ze samostatné činnosti (zdaňované podle § 7 ZDP) a v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2017 přesáhne základ daně z příjmů ze samostatné činnosti částku 1 355 136 Kč (v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2018 přesáhne základ daně z příjmů ze samostatné činnosti částku 1 438 992 Kč), rozdíl základu daně převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.

Příklad – příjmy z lékařské praxe

Praktický lékař dosáhl za rok 2017 zdanitelné příjmy z provozování soukromé lékařské praxe ve výši 2 195 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje. Jiné příjmy poplatník nemá, uplatňuje slevu na dani na poplatníka.

Lékař si může uplatnit paušální výdaje v limitované výši 800 000 Kč podle § 7 odst. 7 písm. c) ZDP. Jeho základ daně z příjmů za rok 2017 tak činí 1 395 000 Kč. Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární

 
 Nahoru