Smluvní zastoupeníGarance

2.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Smluvní zastoupení

2.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.11.2
Smluvní zastoupení

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Do konce roku 2013 bylo „zastoupení na základě plné moci” upraveno v § 31 a násl. ObčZ. Právní úprava zastoupení v NOZ je podrobnější a nově jsou v § 436 až 440 NOZ zařazena všeobecná ustanovení, která se vztahují na všechny typy zastoupení podle NOZ.

NOZ rozlišuje celkem tři druhy zastoupení:

  • zastoupení smluvní (§ 441 až 456), kdy součástí smluvního zastoupení je i úprava prokury,

  • zastoupení zákonné,

  • opatrovnictví.

Zastoupení zákonné a opatrovnictví jsou společně upraveny v ustanoveních § 457 až 488 NOZ.

Pojem smluvní zastoupení

NOZ místo pojmu „zastoupení na základě plné moci” používá pojem „smluvní zastoupení”. Jde o přesnější pojem, který lépe vystihuje skutečnost, že právním důvodem vzniku smluvního zastoupení je smlouva, nikoliv až plná moc, která je pouze potvrzením zastoupení.

Smluvní zastoupení je tzv. zastoupením přímým. V přímém zastoupení zástupce jedná jménem zastoupeného a na jeho účet. Zastoupený se tak stává přímo subjektem práv a povinností, které z daného právního jednání vznikly, a zástupce, přestože projevuje sám vůli, zavazuje svým jednáním zastoupeného, nikoliv sám sebe.

Při smluvním zastoupení je třeba rozlišovat mezi smlouvou o plné moci a mezi samotnou plnou mocí. Smlouva o plné moci je smlouva mezi zmocnitelem a zmocněncem, kterou se zmocněnec zavazuje zastupovat zmocnitele v dohodnutém rozsahu, popřípadě za dohodnutých podmínek; uzavřením této smlouvy vzniká právní vztah zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem. Plná moc je jednostranné právní jednání zmocnitele určené (adresované) třetí osobě (třetím osobám), v němž zmocnitel prohlašuje, že si zvolil zmocněnce, aby ho zastupoval v rozsahu uvedeném v této plné moci; plná moc z hlediska obsahu právního jednání představuje osvědčení (průkaz) o zastoupení, vzniklém na základě smlouvy o plné moci (zastoupení či zmocnění). Udělení plné moci není samo o sobě smlouvou, ale jednostranným právním jednáním (k tomu viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. 21 Cdo 5429/2007).

Forma

Smlouva o zastoupení nemusí mít písemnou formu, může být tedy uzavřena i ústně, případně i konkludentně. To samé nelze ale říci o plné moci. Plná moc musí být písemná v následujících případech:

  • netýká se jen určitého právního jednání, tj. je-li všeobecná, nebo se týká určitého druhu právních jednání (např. uzavírání kupních smluv),

  • právní předpis vyžaduje pro právní jednání, které má být na základě plné moci zástupcem učiněno, písemnou formu.

V případě, že zákon vyžaduje pro právní jednání zvláštní formu, je nezbytné, aby se v téže formě udělila i plná moc. Pokud bude např. zákon vyžadovat pro právní jednání úředně ověřené podpisy, musí být i na plné moci podpisy zmocnitele úředně ověřeny. Výjimku stanoví NOZ pro případ, kdy se pro právní jednání vyžaduje forma veřejné listiny (notářského zápisu). V takovém případě postačí, pokud je plná moc udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

Smlouva o manželském majetkovém režimu (dosud smlouva o zúžení společného jmění manželů) vyžaduje formu veřejné listiny, tedy formu notářského zápisu. Pokud by manželka zmocnila třetí osobu k uzavření této smlouvy, je nezbytné, aby její podpis na plné moci byl úředně ověřen. Plná moc ve formě notářského zápisu se nevyžaduje.

Plná moc

Plná moc je jednostranné právní jednání zmocnitele, kterým dává najevo ve vztahu ke třetím osobám, že osoba uvedená v plné moci jako zmocněnec je oprávněna za něj v dané věci jednat. Vystavení plné moci přitom vždy předchází smlouva o zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem, která ale nemusí mít písemnou formu a zpravidla bývá uzavírána pouze ústně (viz výše).

Speciální plná moc a generální plná moc

Zmocnitel může plnou moc udělit buď pouze k určitému úkonu (např. k uzavření smlouvy) či některým právním jednáním (tzv. speciální plná moc), nebo může být koncipována jako všeobecná, která zástupce opravňuje ke všem právním úkonům.

Zmocnění další osoby

Zásadně platí, že zmocněnec je povinen jednat osobně. V určitých případech ale NOZ umožňuje, aby zmocněnec udělil dále plnou moc jiné osobě, která místo něj bude za zmocnitele jednat. Jde o následující případy (viz § 438 NOZ):

  • je-li to se zastoupeným (zmocnitelem) ujednáno,

  • vyžaduje-li to nutná potřeba.

V některých případech možnost dalšího zmocnění stanoví i zvláštní právní předpisy (např. zákon o advokacii).

Vždy však platí, že zmocněnec odpovídá za řádný výběr osoby, kterou dále zmocní.

Ze zastoupení vždy vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému, tj. zmocniteli. Ale pozor! Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem. Je tedy třeba důsledně dbát na to, aby v případě uzavírání smluv či z jiných právních jednání činěných na základě plné moci bylo zřejmé, že jde o jednání v zastoupení. Pochybení, kdyby namísto zmocnitele byla jako smluvní strana označena osoba zmocněnce, bude mít důsledky v tom, že zmocnitel z takového jednání nebude zavázán.

Společnost Alfa, a. s., zmocnila pana Hrdličku k uzavření nájemní smlouvy. Pan Hrdlička nájemní smlouvu uzavřel, ale uzavřel ji vlastním jménem, namísto aby ji uzavřel jménem společnosti Alfa, a. s., a podepsal ji pouze jako její zástupce. Z nájemní smlouvy bude zavázán pan Hrdlička, nikoliv společnost Alfa, a. s. Správně je tedy třeba při uzavírání smlouvy specifikovat zastoupenou smluvní stranu následovně:

Alfa, a. s.

IČO: 123 45 678

se sídlem Kolbenova 12, Praha 9, PSČ 190 00

zapsaná v obchodním rejstříku

 
 Nahoru