Směrnice o nekalých obchodních praktikáchGarance

13.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Směrnice o nekalých obchodních praktikách

13.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.1.4
Směrnice o nekalých obchodních praktikách

JUDr. Dita Komárková

Právo Evropských společenství řadí ochranu spotřebitele mezi prioritní cíle a neustále pracuje na sbližování právních řádů členských států tak, aby spotřebitelé mohli bez obav uskutečňovat přeshraniční nákupy a byla jim poskytnuta obdobná právní ochrana. Jedním ze stěžejních nástrojů této politiky je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. Směrnice obecně zakazuje nekalé obchodní praktiky, které narušují ekonomické chování spotřebitelů.

Obchodní praktiky

Podle směrnice se za obchodní praktiky vůči spotřebiteli považuje jednání, opomenutí, chování nebo prohlášení, obchodní komunikace včetně reklamy a uvedení na trh ze strany obchodníka přímo související s propagací, prodejem nebo dodáním produktu spotřebiteli.

Podstatné narušení ekonomického chování spotřebitele

Podstatným narušením ekonomického chování spotřebitele je použití takové obchodní praktiky, která významně zhoršuje schopnost spotřebitele učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil.

Průměrný spotřebitel

Nekalé obchodní praktiky jsou posuzovány z pohledu průměrného spotřebitele. Směrnice nepodává jeho definici, v preambuli však o něm hovoří s odkazem na definici vykládanou Evropským soudním dvorem. Definici převzal při svém výkladu rovněž Nejvyšší soud ČR.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR 32 Odo 229/2006, ze dne 30. 5. 2009

„Průměrný spotřebitel” je ten, který „má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory. V reklamě zboží či služeb běžné potřeby již téměř každý spotřebitel očekává určité reklamní přehánění a nadsázku, jimž neuvěří; v případech vyhledávání pohřební služby bude úsudek současného „průměrného zákazníka” podobný, přestože se spotřebitel nachází v poněkud citlivější situaci”. Nejvyšší soud ČR také uvedl, že „pro stanovení typické reakce průměrného spotřebitele v daném případě musí vnitrostátní soudy vycházet z vlastního úsudku, s přihlédnutím k judikatuře Evropského soudního dvora”.

Nekalé obchodní praktiky

Směrnice obsahuje generální klauzuli, která nekalé obchodní praktiky zakazuje. Za nekalé přitom považuje takové obchodní praktiky, které jsou v rozporu s požadavky náležité profesionální péče a podstatně narušují nebo jsou schopny podstatně narušit ekonomické chování průměrného spotřebitele, který je jejich působení vystaven nebo kterému jsou určeny, nebo průměrného člena skupiny, pokud se obchodní praktiky zaměřují na určitou skupinu spotřebitelů, ve vztahu k danému produktu. Speciální ochranu poskytuje zranitelnějším spotřebitelům, tj. těm, kteří jsou s ohledem na svůj věk, duševní či fyzickou slabost anebo důvěřivost zranitelnější. U nich se nekalá

 
 Nahoru