Senát chce odložit rozšíření EET až na konec června 2023
- Lidé budou moci o výplatu dlužné mzdy opět žádat úřady práce
13. května 2020
Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, budou opět moci žádat úřady práce o vyplacení výdělku. Umožní to návrh zákona, který dnes schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Návrh má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, insolvencích a exekucích, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.
Řešení problému s nevyplácením mezd žádaly odbory. Podle nich se ke svým penězům nemohou dostat ani zaměstnanci podniků, které do úpadku mířily už dřív. Ministerstvo práce má na výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů letos 300 milionů korun. Nepředpokládá podle podkladů k zákonu, že by suma kvůli úpravě zákona nestačila.
Zaměstnanec má podle platných pravidel právo za určitých podmínek na uspokojení splatných mzdových nároků, které mu firma v platební neschopnosti neuhradila. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti zaměstnavatele dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou lidé o peníze požádat do pěti měsíců a 15 dnů. Získat mohou dlužnou mzdu za tři měsíce. Za měsíc částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku.
Sněmovna do vládního návrhu zákona doplnila ustanovení, podle něhož by zaměstnavatelé nemuseli peníze za dlužné mzdy posílat úřadům práce hned v září. Dostali na to tři měsíce. Úřady práce by tak měly částku vymáhat až od konce listopadu.
Schválením zákona první letošní květnová schůze horní komory skončila. K dalšímu zasedání se senátoři sejdou pravděpodobně přesně za týden, aby probrali mimo jiné zákon o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení, který dnes schválila Sněmovna.
- Senát chce brát peníze na příspěvek OSVČ přímo z rozpočtu
13. května 2020
Zákon, který rozšiřuje okruh příjemců jednorázového příspěvku 500 korun osobám samostatně výdělečně činným i na společníky malých společností s ručením omezeným, se vrací ze Senátu do Sněmovny. Senát v něm chce změnit zdroj peněz pro výplatu příspěvku tak, aby ho vyplácel stát ze státního rozpočtu, a nikoli z vybrané daně z příjmů od zaměstnanců. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla na twitteru, že Senát oddálil důležitou pomoc pro malé s.r.o., a vyjádřila nad tím zklamání.
Nynější zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy příspěvek 500 korun denně živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Řada senátorů ale poukazovala na to, že tento zdroj připravuje obce a kraje o peníze v řádu miliard korun, protože jde o sdílené daně. Část z této vybrané daně směřuje podle zákona o rozpočtovém určení daní do rozpočtů krajů a obcí. Senát proto v přijatém pozměňovacím návrhu navrhuje, aby příspěvek byl příspěvkem fyzické osobě hrazeným ze státního rozpočtu. Tím by podle senátora Jaroslava Větrovského (ANO) nesl náklady přímo státní rozpočet.
Rozprava senátorů trvala asi čtyři hodiny. Zatímco senátoři ODS prosazovali schválení normy v předložené podobě, tedy rozšíření příspěvku společníkům malých s.r.o., senátoři Starostů podporovali přijetí takového pozměňovacího návrhu, který by řešil i dopady na obce. Senátní většina nakonec přijala pozměňovací návrh, který vznesli senátoři KDU-ČSL Šárka Jelínková, Renata Chmelová a Jiří Čunek. Ministryně Schillerová s návrhem nesouhlasila.
Vládou navržený příspěvek 500 Kč společníkům malých s.r.o. představuje obdobnou podporu kterou předtím získaly osoby samostatně výdělečně činné. Sněmovna minulý týden vložila do zákona přes nesouhlas ministryně Schillerové pozměňovací návrh Pirátů, aby tento příspěvek dostávaly i osoby samostatně výdělečné činné, které jsou současně pěstouny nebo dobrovolníky pečovatelské služby. V Senátu dnes uspěla Jitka Seitlová (KDU-ČSL) s tím, aby se rozšíření na pěstouny vztahovalo i na společníky v s.r.o.
Senátorka Jelínková upozorňovala na to, že pokud je příspěvek vratkou daně, pak se zmenšuje balík peněz, který stát z vybraných daní rozděluje mezi obce a kraje. V debatě často zazněla informace, že podle odhadů přijdou obce o 11 miliard a kraje asi o čtyři miliardy korun.
Protože senátoři přijali zmíněný pozměňovací návrh, nehlasovali už o návrhu senátního hospodářského výboru, který rovněž měnil zdroj peněz pro příspěvek. Ani s ním Schillerová nesouhlasila. Podle ní by nebyl technicky proveditelný. "Často se píše a často slýchám, že tato nepříjemná situace je výzvou pro různé změny, nechť je tedy tato debata výzvou ke změně rozpočtového určení daní," řekl předseda hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS).
Za přijetí zákona beze změny se přimlouval i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Varoval například před tím, že Sněmovna by podobně jako v případě novely daňového řádu nemusela schválit nic, a zákon by spadl pod stůl. Naopak Michael Canov nebo Jan Horník (oba STAN) prosazovali, aby Senát řešil dopady na obce už dnes pozměňovacím návrhem.
Ministryně Schillerová uvedla na sociálních sítích, že rozhodnutí Senátu považuje za neuctivé. Doufá, že Sněmovna ho zvrátí. "Je třeba si uvědomit, že není žádné MY-stát a VY-samosprávy. Jsme jeden celek veřejných financí," uvedla.
- Odklad vracení vstupného na zrušené kulturní akce Senát schválil
13. května 2020
Organizátoři zrušených kulturních akcí budou moci odložit až na podzim příštího roku vrácení peněz za uhrazené vstupné. Lidé navíc budou moci požádat pořadatele o poukaz na náhradní nebo odloženou akci. Předpokládá to vládní návrh zákona, který dnes navzdory některým výhradám schválil Senát. Předlohu, jež má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Na odklad vrácení platby za vstupné bude platit do konce října příštího roku takzvaná ochranná doba. Podobný princip vláda využila pro cestovní kanceláře v souvislosti se zrušenými zájezdy. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) popsal před senátory předlohu jako zákona na ochranu pořadatelů, který se ale snaží ochránit i návštěvníky. Kdyby hromadně začali žádat zpět své peníze, prodělali by na tom, protože pořadatelé by nebyli schopni jim je vyplatit, popsal.
Senát požádal v doprovodném usnesení vládu o přímou peněžitou podporu pořadatelů kulturních akcí a do budoucna také o daňové úlevy například snížením daně z přidané hodnoty na vstupenky. Zákon jen přesouvá tíži nákladů neuskutečněných kulturních akcí jednostranně na bedra zákazníků, zdůraznila horní komora.
Zákon se vztahuje na kulturní akce, které se měly konat do konce letošního října. O poukaz místo vrácení vstupného budou moci zákazníci požádat organizátory do konce března příštího roku. Voucher dostanou nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného. V ochranné době budou muset pořadatelé nabídnout náhradní nebo odloženou kulturní akci ve stejné nebo vyšší hodnotě. Pořadatelé budou muset předplatitele vstupného o jejich právech informovat.
Ochranná doba podle předlohy skončí, pokud pořadatel nevydá zákazníkovi poukaz do jednoho měsíce od jeho žádosti, nebo mu nenabídne náhradní kulturní akci do šesti měsíců od vydání poukazu. Náhradní akce bude muset uskutečnit do konce října příštího roku.
Na okamžité vrácení peněz budou mít podle zákona nárok zdravotně postižení lidé, nezaměstnaní, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé starší 65 let a samoživitelky nebo samoživitelé. Ostatní lidé, kteří o poukaz nepožádají, se dočkají vrácení peněz za vstupné nejpozději v polovině listopadu příštího roku.
Koronavirová krize podle důvodové zprávy kulturu paralyzovala. Tento trh bude i do budoucna omezen nejistotou z vývoje situace i případnými obavami o zdraví návštěvníků a účinkujících, píše se ve zdůvodnění zákona, který má zabránit krachům pořadatelů akcí.
Restrikce v kultuře vláda zavedla od 10. března. Od pondělí se kulturní akce mohou znovu konat, ovšem s účastí do 100 lidí. Pořadatelé musejí dodržovat různé hygienické podmínky. Například některým divadlům se proto ani nevyplatilo otevřít. Velké kulturní akce, hlavně hudební festivaly s tisíci účastníky se letos v létě neuskuteční vůbec.
- Senát chce odložit rozšíření EET až na konec června 2023
13. května 2020
Elektronická evidence tržeb (EET) by se měla podle Senátu fakticky rozšířit na další odvětví až koncem června 2023. Horní komora tak dnes na popud svého hospodářského výboru doplnila vládní předlohu, která má kvůli opatřením proti epidemii koronaviru přerušit užívání EET do konce letošního roku. Nyní bude na Sněmovně, zda na delší odklad spuštění EET pro řemeslníky, lékaře či advokáty přistoupí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím nesouhlasila.
EET by se podle senátního návrhu měla do 30. června 2023 týkat pouze ubytovacích a stravovacích služeb, stejně jako velkoobchodu a maloobchodu, které se do EET zapojily v letech 2016 a 2017. Rozšíření na další odvětví bylo formálně provedeno v souladu s původními plány k 1. květnu, uplatňování ale bylo pozastaveno, shodli se Schillerová a předseda senátního hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS).
Vláda nejprve prosadila odklad EET nejprve na dobu do tří měsíců po ukončení nouzového stavu, nyní chce prodloužení odkladu až do konce roku. Získala pro to jen 18 senátorů, zatímco pro delší odklad bylo 57 ze 74 přítomných senátorů. Důvodem odkladu byla snaha ulevit podnikatelům, kteří se musejí vypořádat s důsledky dopadů koronaviru. Pokud by platilo předchozí přerušení EET, museli by poplatníci opět začít evidovat tržby už od 19. srpna.
Faktické rozšíření EET by podle jejích kritiků bylo v případě delšího odkladu v rukou budoucí vlády a její většiny ve Sněmovně. Současná vláda podle Vilímce na zrušení EET nepřistoupí. "Budu usilovat o to, aby EET pokračovalo. Chrání většinu, která je poctivá," uvedla ministryně.
Žádný podnikatel nyní podle předchozí úpravy nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Toto opatření zatím platí do ukončení nouzového stavu, přičemž rozšíření EET na další odvětví bylo odloženo o další tři měsíce. Vláda navrhla obnovení EET k 30. září. Poslední fáze EET, tedy její rozšíření na řemeslníky, lékaře nebo advokáty, má podle vládních představ začít počátkem příštího roku.
Menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD na začátku dubna odmítl návrh opozičních poslanců z řad Pirátů, TOP 09, SPD, KDU-ČSL, ODS a STAN na odklad zavedení EET do dalších odvětví z původně plánovaného letošního 1. května na 1. leden příštího roku.
Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.