Input:

Rozsudek k hlasování jednoho z manželů na shromáždění Garance

5.7.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.9.21
Rozsudek k hlasování jednoho z manželů na shromáždění

Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Jakub Hrček

Protože žádný z manželů nedal před zahájením shromáždění nijak najevo, že by se zastoupením druhým manželem nesouhlasil, je nutno vycházet z toho, že manžel přítomný na shromáždění byl oprávněn na něm hlasovat za jednotku jako společný zástupce.

Komentář rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1859/2019

Přehlasovaní vlastníci jednotek v domě se žalobou u soudu domáhali neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek, kterým byly schváleny nové stanovy. Žalobci měli za to, že změna stanov nebyla přijata tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů, jak předpokládaly stanovy daného společenství vlastníků.

Žalobci byli vlastníky dvou jednotek v domě, přičemž obě tyto jednotky byly ve společném jmění manželů. Na předmětném shromáždění však byl přítomen v případě každé jednotky pouze jeden z manželů, přičemž při hlasování o změně stanov byly počítány pouze hlasy přítomného manžela. Společenství vlastníků tak hlasy manželů rozdělilo na polovinu a hlasy nepřítomného manžela při hlasování nepočítalo (shodně i u dalších jednotek v SJM).

Společenství vlastníků jednotek mimo jiné argumentovalo tím, že jednotliví manželé neměli k zastupování druhého manžela plnou moc, jež by je opravňovala jednat za oba manžely.

Soud prvního stupně i odvolací soud se ztotožnil s argumentací žalobců, podle které účast na shromáždění společenství vlastníků jednotek představuje správu běžných záležitostí, při které má manžel právo zastupovat druhého manžela. Ve vztahu ke společenství vlastníků se manželé považují za jedinou osobu, nakládají s věcí jako jediná osoba a hlasují jako jeden vlastník s váhou hlasů odpovídající spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, přičemž váha hlasu je nedělitelná a společenství vlastníků nebylo oprávněno zkracovat hlasy dotčených vlastníků na polovinu.

Společenství vlastníků jednotek však podalo dovolání, ve kterém uvedlo, že účast a hlasování na shromáždění vlastníků jednotek není běžnou záležitostí, při které se mohou manželé vzájemně zastupovat.

Současně uvedlo, že otázka, jakým způsobem lze počítat hlasy za jednotku ve společném jmění manželů, dostaví-li se na shromáždění pouze jeden z nich, aniž by předložil plnou moc k zastupování druhého manžela, dosud nebyla Nejvyšším soudem řešena.

Názor Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud v prvé řadě zdůraznil rozdíl mezi oprávněním vlastníka jednotky nechat se na shromáždění zastoupit na základě plné moci třetí osobou (zcela odlišnou od vlastníka jednotky) a povinností spoluvlastníků jednotky (i manželů) zmocnit společného zástupce (tedy jednoho z manželů/spoluvlastníků či osobu od nich odlišnou), který bude vykonávat jejich práva vůči společenství jednotek.

Podle Nejvyššího soudu tak není nutné, aby si manželé vzájemně udělovali plnou moc pro zastupování na shromáždění vlastníků jednotek, pokud toto nevyžadují stanovy.

Obecně bude tedy písemná plná moc podle Nejvyššího soudu nutná pouze v případě, že vlastníky bude zastupovat třetí osoba, od vlastníků odlišná. V případě manželů postačí, že jeden z manželů (případně spoluvlastníků) informuje společenství vlastníků pouze ústně, že druhý manžel (anebo spoluvlastník) je oprávněn jednat za oba.

Nejvyšší soud šel ale ve svých úvahách ještě dále, když konstatoval, že oprávnění jednoho manžela jednat na shromáždění za druhého může vyplývat i z okolností, např. když se na shromáždění vlastníků dostaví pouze jeden z manželů, a druhý manžel nedá před zahájením shromáždění relevantním způsobem najevo své námitky, a konkludentně tak vyjádří souhlas s tím, aby ho přítomný manžel zastupoval.

Nejvyšší soud však současně nevyloučil možnost, aby nutnost předložení písemné plné moci druhého manžela (jako společného zástupce) byla výslovně zakotvena ve stanovách.

V neposlední řadě se Nejvyšší soud také vyjádřil k rozdělování hlasů připadajících na jednotku v tom smyslu, že takovýto postup není možný, jelikož spoluvlastníci mohou svá hlasovací práva vykonávat pouze jako celek.

Nejvyšší soud tak potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně a soudu odvolacího, když uzavřel, že postup společenství vlastníků jednotek byl v rozporu se zákonem. Pokud to stanovy výslovně nevyžadují, nepotřebuje manžel k zastupování druhého manžela písemnou plnou moc k jejich společnému zastupování na shromáždění společenství vlastníků jednotek. Obecně je pak zcela nepřípustné, aby se hlasovací práva vztahující se k jednotce dělila mezi jednotlivé spoluvlastníky podle toho, který je na shromáždění přítomen, jelikož spoluvlastníci mohou svá hlasovací práva vykonávat pouze jako celek.

Text rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1859/2019

Usnesení

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Jitky Dýškové ve věci navrhovatelů a) J. P., narozeného XY, bytem XY, b) N. V., narozené XY, bytem XY, zastoupených Mgr. Terezou Landfeldovou, advokátkou se sídlem v Liberci, Vítězná 734/11, za účasti Společenství pro dům XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Ladislavem Drhou, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 802/56, o neplatnost usnesení shromáždění vlastníků Společenství pro dům XY ze dne 4. března 2017, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 38 Cm 170/2017, o dovolání účastníka řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. února 2019, č. j. 6 Cmo 36/2018-116, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Účastník řízení je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5 203 Kč k rukám Mgr. Terezy Landfeldové, advokátky se sídlem v Liberci, Vítězná 734/11, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Navrhovatelé se domáhali vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků Společenství pro dům XY, konaného dne 4. 3. 2017, kterým byly schváleny nové stanovy (dále jen "Usnesení" a "Společenství"). Měli za to, že není v souladu se stanovami Společenství, neboť nebylo přijato potřebnou ¾ většinou přítomných vlastníků.

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (soud prvního stupně) usnesením ze dne 20. 9. 2017, č. j. 38 Cm 170/2017-81, vyslovil neplatnost usnesení a rozhodl o nákladech řízení účastníků.

Vrchní soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 5. 2. 2019, č. j. 6 Cmo 36/2018-116, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Zjistil shodně se soudem prvního stupně, že navrhovatelé jsou členy Společenství a vlastníky jednotek č. 3 a č. 13 v domě, že všichni členové Společenství disponují hlasy v celkové výši 1252/1252, že při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů členů společenství na společných částech domu, přičemž členové společenství, kteří jsou spoluvlastníky jednotky, mají společně jeden hlas a váha jejich hlasu je nedělitelná (článek VII. odst. 11 stanov) a že k přijetí usnesení o schválení nebo změně stanov je zapotřebí ¾ většiny přítomných členů [článek VII. odst. 13 písm. a) stanov]. Společenství konalo dne 4. 3. 2017 shromáždění, na kterém proběhlo hlasování o nových stanovách. Účastnili se jej vlastníci jednotek č. XY. Pro schválení Usnesení hlasovali vlastníci jednotek č. XY, vlastníci jednotek XY se zdrželi hlasování a vlastníci jednotek XY hlasovali proti přijetí Usnesení. Za jednotku XY, která je ve společném jmění manželů M. a J. K., se shromáždění účastnil D. K. na základě plné moci udělené mu panem J. K., za jednotky XY, které jsou ve společném jmění manželů J. aj. P. (navrhovatele) a T. a F. Š., se shromáždění účastnili pan J. P. a paní T. Š. Účastník řízení při stanovení počtu přítomných a jejich hlasů započítal pouze jednu polovinu jejich podílu na společných částech domu připadající na tyto jednotky, tj. XY.

Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že návrh byl podán včas (v tříměsíční lhůtě), osobami k tomu aktivně věcně legitimovanými (přehlasovanými vlastníky jednotek) a je důvodný, neboť pro přijetí Usnesení nehlasovala potřebná ¾ většina přítomných vlastníků, a Usnesení je tak v rozporu s článkem VII. odst. 13 písm. a) stanov. Měl za to, že účastník řízení počítal hlasy vlastníků jednotek XY chybně. S odkazem na článek VII. odst. 11 stanov, a ustanovení § 1185 a § 696 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen "o. z." dovodil, že účast na shromáždění vlastníků jednotek je běžnou záležitostí, při které má manžel právo zastupovat druhého manžela. Ve vztahu ke Společenství se manželé považují za jedinou osobu, nakládají s věcí jako jediná osoba a hlasují jako jeden vlastník s váhou hlasů odpovídající spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, přičemž váha hlasu je nedělitelná a účastník řízení nebyl oprávněn zkracovat hlasy vlastníků jednotek XY na polovinu. Za správný proto pokládal závěr soudu prvního stupně, že shromáždění se účastnili vlastníci jednotek s podílem na společných částech domu v celkové výši 893/1252 a pro přijetí Usnesení hlasovali vlastníci s podílem na společných částech domu v celkové výši 652/1252, tj. 73,012 % přítomných vlastníků jednotek, což pro přijetí Usnesení nedostačuje.

Proti usnesení odvolacího soudu podal účastník řízení dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení § 237 o. s. ř. Nesouhlasil se závěrem odvolacího soudu, že účast a hlasování na shromáždění je běžnou záležitostí, při které se mohou manželé vzájemně zastupovat, a měl za to, že tato otázka dosud nebyla dovolacím soudem řešena, stejně tak jako otázka, jakým způsobem lze počítat hlasy za jednotku ve společném jmění manželů, dostaví-li se na shromáždění pouze jeden z nich, aniž by předložil plnou moc k zastupování druhého manžela. Namítal, že ustanovení § 696 o. z. je obdobou ustanovení § 21 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, a v této souvislosti poukázal na judikaturu přijatou k výkladu tohoto ustanovení. Rovněž zdůraznil, že podle článku XIV. odst. h) tehdy platných stanov se člen společenství mohl ve výkonu svých práv nechat zastoupit na základě plné moci jinou k tomu písemně zmocněnou osobou, a měl za to, že odvolací soud tento požadavek nerespektoval. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrh zamítne, případně, aby jej zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.