Recenze knihy Heleny Krejčíkové UKONČOVÁNÍ LÉČBY PACIENTA A TRESTNÍ ODPOVĚDNOST LÉKAŘEGarance

27.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Recenze knihy Heleny Krejčíkové UKONČOVÁNÍ LÉČBY PACIENTA A TRESTNÍ ODPOVĚDNOST LÉKAŘE

27.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.15
Recenze knihy Heleny Krejčíkové UKONČOVÁNÍ LÉČBY PACIENTA A TRESTNÍ ODPOVĚDNOST LÉKAŘE

Klára Kovářová

Recenzovaná kniha autorky zabývající se medicínským právem, která působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, vyšla jako přepracovaná disertační práce, doplněná o aktuální kontext nového občanského zákoníku, který nabyl účinnosti v lednu roku 2014.

Tématem se autorka zabývá dlouhodobě a považuje ho za jednu z klíčových oblastí zdravotnického práva, které vzhledem k demografickému vývoji zasluhuje analýzy expertů různých disciplín i promýšlení laickou veřejností. Zkoumaná problematika se totiž vyznačuje multioborovým pojetím a je nahlížena právní, zdravotnickou a etickou optikou. Právo se zde zaměřuje na trestní, občanskou i správní stránku problému a etika se dotýká jak filozofických, tak bioetických východisek.

Jako leitmotiv knihy si autorka zvolila tezi, že léčit pacienta příliš intenzivně je stejně špatné jako ho neléčit dostatečně. Při současném tempu růstu pokroku medicíny v technickém slova smyslu dochází nebývale častěji k dilematickým situacím. Strašák zdravotnického personálu v podobě trestního stíhání při (ne)dostatečném poskytování léčby v závěru života pacienta je jednou z nich. V situaci, kdy příznaková léčba opakovaně selhává, a dokonce neúměrně zatěžuje fyzický nebo psychický stav pacienta, hovoříme o nadbytečných léčebných úkonech, po nichž někteří lékaři sahají právě z důvodu obav z trestněprávního postihu. Stejní lékaři ovšem denně narážejí na nedostatečné finanční a jiné zdroje českého zdravotnictví. Argumentem pro toto řešení je, že pacient nezůstane bez přístupu ke zdravotní péči, nýbrž že mu bude nabídnuta kvalitní léčba paliativní, jež klade hlavní důraz na dosahování nejlepší možné kvality života nevyléčitelně nemocných. Tento druh péče nejenže chrání a podporuje důstojnost takto nemocných a vychází výhradně z individuálních potřeb a přání pacientů (zdůrazňuje význam rodiny a nejbližších přátel nemocných, jakož i jejich přirozené prostředí – pokud to jejich stav umožňuje), ale především je z podstaty založen na mezioborové spolupráci a celostním pohledu na nemocného, a tedy kromě lékařských aspektů se zabývá i psychologickými, existenciálními a spirituálními stránkami nemocných (mj. právem jedince na sebeurčení a důstojnost). Kniha se dále věnuje různým režimům a rozsahům paliativní péče a také procesu, jakým je péče poskytnuta konkrétnímu pacientovi.

Pronikavým se jeví autorčin vhled do terminologie a

 
 Nahoru