Input:

č. 9/1965 Sb. rozh., Garance

č. 9/1965 Sb. rozh.
K otázce nároku na výchovné.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. srpna 1964, 6 Co 262/64.)
Rozhodnutím Státního úřadu sociálního zabezpečení byl přiznán navrhovateli invalidní důchod od 16. ledna 1963, přičemž však nebylo přiznáno výchovné k invalidnímu důchodu na nezletilého syna, jehož má ve svém zaopatření.
Okresní soud v Ústí nad Labem opravnému prostředku do rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení nevyhověl.
Krajský soud v Ústí nad Labem shledal opravná prostředek důvodným, změnil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že odpůrce je povinen přiznat navrhovateli k jeho invalidnímu důchodu výchovné na nezletilého J. S.
Z odůvodnění:
Ze zjištění prvního soudu vyplývá, že navrhovatel je rozveden a že jeho bývalá manželka je zaměstnána v závodech B. N. národní podnik v T. Z tohoto manželství se narodily dvě děti dosud nezletilé, z nichž nezl. J. S., nar. 26. 10. 1950, byl podle usnesení okresního soudu v T. ze dne 31. 5. 1958 svěřen do výchovy otce a nezletilá M. S., nar. 14. ledna 1955, do výchovy matky. Každý z rodičů má povinnost postarat se o výchovu a výživu dítěte, jež mu bylo svěřeno. Podle sdělení národního podniku závody B. N. v T. ze dne 27. 6. 1964 matka dětí M. S. nepobírá přídavek na nezletilého syna J. S. Tento jí nebyl přiznán, ježto manželství je rozvedeno a dítě není v jejím zaopatření.
Pro posouzení otázky, zda na nezletilého J. S. náleží výchovné navrhovateli k jeho invalidnímu důchodu nebo přídavek na dítě z důvodu zaměstnání matky, je rozhodná především otázka, kterou soud prvního stupně neřešil a sice, zda matka dítěte