č. 9/1956 Sb. rozh. tr., Garance
č. 9/1956 Sb. rozh. tr.
Bezpečnostní technik nemá nařizovací pravomoc a jeho povinnost je splněna tím, že v souladu s platnými předpisy o ochraně života a zdraví pracujících při práci podá vedení závodu konkrétní návrhy k odstranění zjištěných závad. Za včasné provedení takových návrhů a tím i za včasné odstranění závad zjištěných bezpečnostním technikem odpovídá vedeni závodu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 11. listopadu 1955, 1 Tz 265/55.)
Lidový soud v Benešově uznal obviněného A, bezpečnostního technika, a obviněného B, mistra niklovny šroubárny, vinnými trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 221 odst. 1, 2 tr. zák., protože se nepostarali o zajištění rotačního hřídele závodu a tak z nedbalosti zavinili, že dne 3. listopadu 1953 byla hřídelem zachycena dělnice T a utrpěla ublížení na zdraví, při čemž porušili důležitou povinnost vyplývající z jejich povolání. Naproti ternu zprostil 1idový soud žaloby obviněného C, ředitele šroubárny, pro trestné činy porušení povinnosti veřejného činitele podle § 176 odst. 1 písm. c) tr. zák. a ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 221 odst. 1, 2 tr. zák, že toťž nesplnil svou povinnost náležitě zabezpečit ochranu dělníků proti úrazům, čímž dělnice T utrpěla ublížení na zdraví. V odůvodnění odsuzující části rozsudku lidový soud uvedl, že obviněný A jako bezpečnostní techn k a obviněný B jako mistr nezajistili, aby ve smyslu vl. nař. č. 41/1938 Sb. byly zakryty všechny hřídele, pokud sahají níže než dva metry nad podlahu. Z předloženého seznamu závad soud sice zjistil, že obviněný A dal příkaz všem mistrům, aby zajistili ochranné kryty všude tam, kde ještě hřídele zajištěny nejsou, a určil jim lhůtu k provedení do šesti týdnů, t. j. do 2. listopadu 1953. Soud však má za to, že po vydání příkazu nesl také tento obviněný plnou odpovědnost za jeho splnění a že se prý měl postarat kontrolou, zda skutečně všechny hřídele měly kryty. Když kontrolou zjistil, že se tak nestalo, měl na to upozornit provozního technika, resp. vedoucího inženýra a požádat jej, aby dal příslušný příkaz.
Pokud jde o zprošťující část rozsudku, dospěl lidový soud k závěru, že povinnost dbát o bezpečnost práce je sice uložena vedení závodu, že však k tomu, aby tato povinnost byla řádně plněna, jsou ustanovováni bezpečnostní technici. Bezpečnostní technik byl v závodě ustanoven v osobě obviněného A a tím byla povinnost obviněného ředitele závodu C splněna. Tento rozsudek se stal ohledně obviněných B a C pravomocným. Obviněný A podal proti rozsudku odvolání.
Krajský soud v Praze zamítl odvolání obviněného A (bezpečnostního technika) s odůvodněním, že obviněný jako bezpečnostní technik měl trvat na tom, aby vedení závodu zařídilo provedení bezpečnostních opatření, že obviněný neučinil žádné kroky k tomu, aby hřídel byla opatřena krytem, a že je tu příčinná souvislost mezi tímto opomenutím obviněného a úrazem poškozené T.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem vyslovil, že rozsudkem lidového soudu, pokud jím byl obviněný C (ředitel šroubárny) zproštěn žaloby, byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 3 tr. ř. Pokud jde o obviněného bezpečnostního technika A, zrušil rozsudek krajského soudu a…
