č. 89/1954 Sb. rozh. obč., Garance
č. 89/1954 Sb. rozh. obč.
K výkladu § 345 o. z.
Při odpovědnosti za osobu užitou při obstarávaní vlastních záležitostí nezáleží na tom, z jakého právního důvodu uvedené záležitosti obstarává. Děje-li se tak na základě smlouvy, nerozhoduje, zda osoba, která při obstarávání záležitostí způsobila škodu, je činná za plat či bezplatně, nebo trvale či přechodně. Nesmí však jít o samostatné podnikatele, kteří jsou podle příslušných předpisů oprávněni provádět práce nebo služby, jichž provedením byli pověřeni, jako své povolání.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 30. dubna 1954, Cz 123/54.)
Smlouvou ze 17. dubna 1950 se zavázal žalovaný povozník spolužalovanému Československému státu krajské správě spojů, za roční odměnu obstarávat dopravu pošty jako podnikatel stanoveným počtem jízd podle pokynů a potřeby poštovního úřadu příslušným počtem svých postilionů, vozků a řidičů, postarat se přitom o dohled na koně na vlastní útraty po dobu, kdy vozkové budou pomáhat při přejímání, předávání a překládce poštovních zásilek. Dne 25. března 1952 nechal povozník stát u nádraží bez pozoru své dva koně zapřažené do vozu a neuvolnil jim vnitřní postraňky. Zatím co pomáhal při vykládání, koně se splašili a porazili a těžce poranili žalobkyni jdoucí ulicí.
Lidový soud v Šumperku uznal žalovaného povozníka, který byl předtím odsouzen pro trestný čin podle § 222 odst. 1 tr. zák., povinným zaplatit žalobkyni jako náhradu škody 15.942 Kčs (ve starých penězích) s 21/2% úroky od 1. listopadu 1952 do zaplacení a nahradit jí náklady řízení za právní zastoupení a hotové výlohy. Další žalobní žádost proti žalovanému povozníku a celou žalobní žádost proti spolužalovanému Československému státu soud zamítl a uložil žalobkyni, aby nahradila Československému státu náklady řízení. Toto rozhodnutí odůvodnil tím, že tu není odpovědnosti podle § 345 o. z., protože podle zjištěného stavu věci nelze uznat na nezdatnost žalovaného povozníka při obstarávání záležitostí Československého státu, k nimž byl jako samostatný podnikatel zavázán, nýbrž pouze na jeho nezdatnost při obstarávání vlastního spřežení.
Krajský soud v Olomouci k odvolání žalobkyně, v němž tato napadla pouze zamítnutí žaloby proti Československému státu do částky 15.942 Kčs s přísl., takže rozsudek v další své zamítavé části ohledně obou žalovaných a v části, v níž bylo žalobě vyhověno proti povozníkovi, nabyl právní moci, změnil rozsudek soudu prvé stolice tak, že uznal žalovaný Československý stát povinným zaplatit žalobkyni 15.942 Kčs s 21/2% úroky od 1. listopadu 1952 a náklady řízení v prvé stolici rukou společnou a nerozdílnou se žalovaným povozníkem. Dále uložil Československému státu, aby žalobkyni nahradil náklady odvolacího řízení. Krajský soud nepovažoval smlouvu mezi žalovanými ze…
