Input:

č. 86/1954 Sb. rozh. obč., Garance

č. 86/1954 Sb. rozh. obč.
Na žadateli o sociální důchod nelze požadovat, aby si opatřil prostředky k výžive prodejem rodinného domku, v němž bydlí.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 12. dubna 1954, Cz 92 /54.)
Statní úřad důchodového zabezpečení zamítl žádost navrhovatele o přiznání sociálního důchodu proto, že žadatel není potřebný, neboť má nároky na výživu vůči své dceři, která je učitelkou s platem 5.630 Kčs starých peněz měsíčně.
Lidový soud v Olomouci návrh na přiznání sociálního důchodu zamítl. Soud zjistil, že dcera navrhovatele má plat jen 3.800 Kčs starých peněz měsíčně, že z tohoto platu živí svou matku, navrhovatelovu první manželku a že druhá manželka navrhovatelova nemá příjem, který by stačil na úhradu osobních potřeb navrhovatelových; zjistil dále, že navrhovatel je vlastníkem domu v ceně asi 70.000 Kčs starých peněz, v němž má podnájemníka, který mu platí 100 starých peněz měsíčně. Z těchto zjištění dovodil lidový soud, že ani dcera, ani druhá manželka nemají prostředky, kterými by mohly poskytovat navrhovateli úhradu jeho osobních potřeb. Nicméně lidový soud neuznal navrhovatele za potřebného, neboť navrhovatel prý má dům prostý dluhů a má tudíž možnost tento dům buď zpeněžit, nebo postoupit dceři, která mu může kupní cenu splácet v měsíčních splátkách rovnajících se sociálnímu důchodu.
Krajský soud v Olomouci nevyhověl odvolání navrhovatele. V odůvodnění uvedl, že i kdyby šlo o rodinný domek, jak tvrdí navrhovatel, může si navrhovatel opatřit prostředky nutné k výživě prodejem tohoto domku. Je sice pravda, že podle § 105 o., z. je osobní majetek nedotknutelný, tím však není řečeno, že vlastník nemůže rodinný domek zcizit nebo zatížit; přiznání sociálního důchodu by tu podle názoru krajského soudu znamenalo, že se na úkor národního důchodu zachovává vlastní majetek žadatelův.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že rozsudky obou soudů byl porušen zákon, oba