Input:

č. 80/1954 Sb. rozh. obč., Garance

č. 80/1954 Sb. rozh. obč.
Nárok dítěte na výživné přechází podle § 14 zákona č. 69/1952 Sb., o sociálně právní ochraně mládeže, na stát v každém případě, tedy i když nárok dítěte je vůči osobě výživou povinné s úspěchem exekučně alespoň částečně uspokojován.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 12. dubna 1954, Cz 106/54.)
Lidový soud civilní v Ostravě povolil nezletilému dítěti státní dětský příspěvek ve výši 500 Kčs starých peněz, a poněvadž otec nezletilého byl pravomocným soudním rozhodnutím zavázán přispívat na úhradu osobních potřeb nezletilého částkou 200 Kčs starých peněz měsíčně, vyslovil podle § 14 zákona č. 69/1952 Sb., o sociálně právní ochraně mládeže, přechod tohoto nezletilcova nároku na stát po dobu, pokud mu bude poskytován státní dětský příspěvek. Současně uložil otci, aby částku 200 Kčs starých peněz, kterou je povinen přispívat na úhradu osobních potřeb nezletilého dítěte, platil Československému státu, do rukou orgánu krajské soudní správy.
Krajský soud v Ostravě ke stížnosti otce změnil usnesení lidového soudu tak, že vyslovil přechod nezletilcova nároku na úhradu osobních potřeb na Československý stát jen do výše 92 Kčs starých peněz. Otci pak uložil, aby platil státu jen částku 92 Kčs starých peněz měsíčně. Krajský soud vzhledem ke zjištění lidového soudu, že z otcova důchodu je na základě vedené exekuce poukazována nezletilci zabavitclná částka 108 Kčs starých peněz měsíčně, má za to, že ustanovení § 14 zák. č. 69/1952 Sb. o přechodu nároku dítěte na výživné na stát zde nedopadá, neboť se nevztahuje na nárok, který je s úspěchem exekučně vymáhán. Krajský soud má za to, že státní dětský příspěvek není zde poskytován jako záloha na výživné, t. j. s tím důsledkem, že nárok přechází na stát, ač podle důvodové zprávy k § 14 zákona v případech, kde je vysloven přechod nároku dítěte na stát, má státní dětský příspěvek povahu zálohy.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu, že usnesením krajského soudu byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Jde o to, zda nárok dítěte na výživné přechází podie § 14 zákona o sociálně právní ochraně mládeže na stát v každém případě, i když nárok dítěte je vůči osobě výživou povinné s úspěchem exekučně alespoň částečně uspokojován. Znění § 14 zák. č. 69/1952 Sb. dává na tuto otázku odpověď zcela jasnou. Jestliže zákon praví, že pokud někdo bude zavázán plnit vyživovací povinnost vůči dítěti, přechází nárok dítěte na výživné na stát, a to do výše poskytnutých příspěvků, je tím řečeno, že nárok dítěte na dávky výživného přechází přímo ze zákona na stát v každém případě, kde státní dětský příspěvek je povolen dítěti, pro které byl soudem stanoven proti osobě (osobám) výživou povinné nárok na úhradu osobních potřeb. V zákoně o sociálně právní ochraně mládeže není žádné výhrady, že by tomu tak nemělo být v případech, kde nárok dítěte na výživné je alespoň