Input:

R 8/1966 (tr.); Vyzvědačství Garance

č. 8/1966 Sb. rozh. tr.
Trestného činu vyzvědačství podle § 105 odst. 2 tr. zák. se dopustí, kdo s vědomím, že jde o pachatele trestného činu, uvedeného v odst. 1 téhož ustanovení tr. zák. nebo o organizaci, jejímž cílem je vyzvídat státní tajemství, sdělí takovému pachateli nebo organizaci údaje a informace obsahu souvisejícího s jejich činností, proto, že chce umožnit nebo usnadnit jejich činnost, nebo je srozuměn s tím, že jejich činnost umožňuje nebo usnadňuje.
Přitom je nerozhodné, zda údaje a informace obsahují skutečnosti, které tvoří státní, hospodářské nebo služební tajemství nebo jsou jen utajovanými, případně, izolovaně hodnoceny, i skutečnostmi, známými širšímu okruhu osob.
(Rozhodnutí presidia Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 1965 - Prz 61/65.)
Rozsudkem krajského soudu v Ostravě ze dne 20. července 1965 sp. zn. 1 T 8/65 byl obviněný uznán vinným trestným činem vyzvědačství podle § 105 odst. 2 tr. zák.
Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 18. srpna 1965 sp. zn. 7 To 9/65 byl k odvolání obviněného zrušen napadený rozsudek krajského soudu v Ostravě v celém rozsahu a obviněný byl podle § 226 písm. b), e) tr. ř. obžaloby pro trestný čin vyzvědačství podle § 105 odst. 2 tr. zák. zproštěn.
Ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem, presidium Nejvyššího soudu rozsudkem ze dne 8. prosince 1965 sp. zn. Prz 61/65 zrušilo rozsudek Nejvyššího soudu a přikázalo tomuto soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Trestná činnost obviněného spočívala podle zjištění krajského soudu v tom, že obviněný v zahraničí vešel ve styk s cizí zpravodajskou organizací a na dotazy jejích orgánů vyzradil více skutečností, které ve svém souhrnu tvoří předmět služebního tajemství. Vycházeje z tohoto zjištění učinil krajský soud závěr, že obviněný svým jednáním usnadnil činnost organizaci, jejímž cílem je vyzvídat státní tajemství ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 tr. zák.
Senát Nejvyššího soudu pokládal skutková zjištění krajského soudu sice za správná, avšak dospěl k nesprávnému závěru, že jednání obviněného nezakládalo trestný čin vyzvědačství podle § 105 odst. 2 tr. zák. tak, jak ho krajský soud uznal vinným. Podle názoru senátu Nejvyššího soudu, umožnění nebo usnadnění činnosti organizaci, jejímž cílem je vyzvídat státní tajemství ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 tr. zák., nelze považovat sdělení jakýchkoli údajů nebo informací. Musí jít o takové údaje a informace, jejichž sdělením je umožněno nebo usnadněno výzvědné organizaci získat státní tajemství a nestačí proto zjištění, že sdělené údaje nebo informace jsou předmětem služebního tajemství.
Tento názor senátu Nejvyššího soudu není správný a je v rozporu se zákonem a konečně i v rozporu se závěry uvedenými v napadeném rozhodnutí, že totiž není pochyb o tom, že každý údaj, i když není předmětem utajovaných skutečností, má pro organizaci, jejímž cílem je vyzvídat státní tajemství, svou hodnotu a že údaje, které obviněný sdělil vyslýchajícím orgánům mohly usnadnit činnost výzvědné organizace vůči našemu státu.
Trestného činu vyzvědačství podle § 105 odst. 2 tr. zák. se dopustí pachatel, který umožní nebo usnadní činnost pachateli činu uvedeného v § 105 odst. 1 tr. zák. nebo