Input:

č. 77/1965 Sb. rozh., Garance

č. 77/1965 Sb. rozh.
Podání opravného prostředku do rozhodnutí, jímž bylo vysloveno omezení způsobilosti k právním úkonům, je oprávněna i osoba, o jejíž způsobilosti k právním úkonům bylo rozhodnuto.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. července 1965, 7 Co 213/65.)
Okresní soud v Chomutově vyslovil omezení způsobilosti J. S. k právním úkonům potud, že J. S. není nadále způsobilý a oprávněný obstarávat si své záležitosti ve styku se státními orgány a společenskými organizacemi, a rozhodl, že tyto úkony bude za něho obstarávat opatrovník, který mu bude po právní moci rozsudku ustanoven. Do tohoto rozsudku podal J. S. odvolání.
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.
Z odůvodnění:
Především jde o to, zda J. S. je vůbec oprávněn k podání opravného prostředku.
Podle ustanovení § 187 odst. 1 o. s. ř. ustanoví totiž předseda senátu pro řízení opatrovníka tomu, o jehož způsobilost právním úkonům jde. Protože opatrovník je zástupcem procesně nezpůsobilého účastníka, ustanoveným na základě soudního rozhodnutí (§§ 29 a násl. o. s. ř.), je nepochybné, že takto ustanovený opatrovník je oprávněn ke všem procesním úkonům, včetně podání opravného prostředku (§ 31 odst. 1 o. s. ř.).
Z toho by se zdál plynouti závěr, že opatrovník ustanovený podle § 187 odst. 1 o. s. ř. je výlučně oprávněn jednat za účastníka a že i soudní písemnosti mají být doručovány toliko opatrovníku (§ 49 odst. 1 o. s. ř.).
Takovýto závěr je ovšem zřejmě mylný, neboť z ustanovení § 189 odst. 2 o. s. ř. plyne, že zákon právě předpokládá doručování rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům do rukou účastníka, jehož se týká. Vzhledem k tomu, že ustanovení opatrovníka pro řízení o způsobilosti k právním úkonům je nyní podle výslovného předpisu § 187 odst.