č. 74/1955 Sb. rozh. tr., Garance

Při sledování rozhodování soudů i při rozhodování o opravných prostředcích zjistil nejvyšší soud, že soudy nepostupují jednotně při posuzování, zda je naplněna skutková podstata trestného činu nadržování podle § 163 tr. zák., jestliže pachatel zprostředkuje nedovolený styk nebo dodávání zásilek odsouzeným, kteří si odpykávají trest odnětí svobody.

V zájmu zajištění jednotnosti soudního rozhodování v těchto případech vydává plenům nejvyššího soudu podle § 26 zák. č. 66/ 1952 Sb. směrnice pro výklad ustanovení § 163 tr. zák. Pro správnou kvalifikaci těchto skutků je především třeba vycházet z účelu trestu, zejména trestu odnětí svobody.

Účelem trestu podle socialistického trestního práva je ochrana společnosti a výchova pachatele i ostatních členů společnosti. Tomuto účelu odpovídá i výkon trestu. Pokud jde o trest odnětí svobody, jsou stanovena určitá omezení osobní svobody, odpovídající účelu trestu. Z těchto omezení zajisté nejvýznamnější je omezení svobody pohybu a přidržování k užitečné práci. To však není jediným omezením spojeným s trestem odnětí svobody. S výkonem tohoto trestu jsou spojena i další omezení, tak na př. omezení styku s osobami mimo místo, kde se vykonává trest odnětí svobody, omezení možnosti nákupu určitého spotřebního zboží atd. Socialistický trestní zákon současně vyjadřuje zásadu socialistického humanismu ustanovením, že výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost.

Všechna opatření spojená s výkonem trestu zajišťují, aby odsouzený ve výkonu trestu byl tak opatřen, aby o jeho osobu bylo všestranně postaráno. Produktivní práce a s ní spojené vlastní vědomí užitečnosti a zmíněná omezení slouží k tomu, aby pachatele napravily. Odsouzený je za vykonanou práci odměňován jednak řádnou mzdou podle výkonu, jednak poskytováním výhod, zejména ve styku s osobami na svobodě.

Zabránit pachateli v dalším páchání trestných činů a vychovat ho k tomu,…