Input:

č. 73/1956 Sb. rozh. tr., Garance

č. 73/1956 Sb. rozh. tr.
K výkladu podmínek pro nařízení ochranného léčení (§70 odst. 1 tr. zák.).
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 20. července 1956, 1 Tz 239/56.)
Okresním oddelením veřejné bezpečnosti v Gottwaldově byl okresní prokurátor písemně upozorněn, že se dostavila na uvedené oddělení VB jistá žena s e stížností na svého manžela A. Jmenovaná si stěžovala, že její manžel trpí chronickým alkoholismem, že v poslední době ještě ve zvýšené míře požívá alkohol, který si obstarává i tím způsobem, že doma odcizuje peníze. V podnapilém stavu je svému okolí nebezpečný, se svou manželkou hrubě nakládá a ohrožuje ji na zdraví, takže tato se musí ukrývat mimo svůj domov. Jednou ji A pronásledoval i se sekerou v ruce po návsi. Toto písemné upozornění zaslal okresní prokurátor lidovému soudu s návrhem na nařízení ochranného léčení A podle § 70 odst. 1 tr. zák.
Lidový soud v Gottwaldově ve veřejném zasedání nařídil usnesením ochranné léčení A. Toto usnesení lidový soud odůvodnil tím, že se A oddává nadměrnému požívání alkoholických nápojů, páchá trestné činy v opilosti a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný. Toto usnesení se stalo pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil usnesení lidového soudu a tomuto soudu uložil, aby o návrhu okresního prokurátora na nařízení ochranného léčení znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona vytkl, že byl napadeným usnesením porušen zákon v ustanovení § 70 odst. 1 tr. zák. a navrhl zrušení nezákonného rozhodnutí. Stížnost pro porušení zákona uvádí, že předpokladem nařízení ochranného léčení podle § 70 tr. zák. je, že se pachatel dopustil trestného činu. To v daném případě nebylo zjišťováno a také žádné trestní řízení se proti A nevedlo. Podle stížnosti pro porušení zákona zde proto nebylo zákonných podmínek pro nařízení ochranného léčení, které se ukládá vedle trestu nebo samostatně, bylo-li zjištěno, že pachatel trestného činu není pro nepříčetnost trestně odpovědný.
Stížnost pro porušení zákona je v podstatě důvodná.
Nelze souhlasit se stížností pro porušení zákona, pokud dovozuje, že ochranné léčení lze vyslovit pouze u pachatele trestného činu, který pro nepříčetnost není