Input:

č. 7/1963 Sb. rozh., Garance

č. 7/1963 Sb. rozh.
Ke změně výchovného prostředí podle § 41 zák. o právu rod. může dojít jen tehdy, změní-li se podstatně osobní a rodinné poměry rodičů, jejich společenské uplatnění, poměr k práci a veřejnému životu, zdravotní stav a hospodářská situace.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 15. května 1962, 3 Cz 90/62)
Rozsudkem lidového soudu v Plzni, potvrzeným rozsudkem krajského soudu v Plzni, bylo rozvedeno manželství rodičů nezl. dětí z výlučné viny matky dětí, nezl. děti účastníků byly svěřeny do výchovy a výživy otce byl upraven styk matky s oběma dětmi. Soudy dospěly k závěru, že výchovu dětí lépe zajistí otec nežli matka, která svou nevěrou způsobila hluboký a trvalý rozvrat svého manželství s otcem dětí a byla rozvedena z výlučné viny.
Matka dětí požádala u okresního soudu Plzeň-město o změnu rozsudečného výroku v rozvodovém řízení, pokud nezl. děti byly svěřeny do výchovy a výživy otce, poukazujíc na to, že její dnešní život skýtá veškeré záruky řádné výchovy dětí, neboť je na svém pracovišti kladně hodnocena. Otec dětí se v srpnu 1960 znovu oženil s ženou, která je pouze o 14 let starší než nezl. syn, a je proto žádoucí, aby i z toho důvodu byly děti svěřeny do výchovy vlastní matky.
Okresní soud v Plzni-město svěřil obě nezl. děti do výchovy a výživy matky a otci uložil platit na děti výživné, přičemž současně upravil styk otce s dětmi. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že podle posudků občanských výborů jsou dány předpoklady dobré výchovy dětí u obou rodičů, že však po pečlivém přezkoumání a zhodnocení provedených důkazů, zejména po výslechu svědků, dospěl soud k závěru, že výchova dětí bude lépe zajištěna u matky, neboť otec se znovu oženil s poměrně mladou ženou, která spolu s otcem dětí vyvíjí velmi aktivní sportovní činnost jakožto reprezentantka ČSSR v odbíjené, takže vzhledem k tomu i vzhledem k malému věkovému rozdílu mezi nezl. synem a nynější manželkou otcovou je v zájmu dětí, aby byly svěřeny do výchovy vlastní matky. Matka dětí se řádně zapojila do pracovního procesu a skýtá záruky dobré výchovy dětí.
Krajský soud v Plzni změnil napadené usnesení tak, že ponechal beze změny v platnosti úpravu výchovy a výživy nezl. dětí, provedenou již rozsudkem býv. lidového soudu v Plzni ve znění potvrzujícího rozsudku krajského soudu v Plzni. V odůvodnění tohoto usnesení uvedl, že koncepce rozhodnutí prvého soudu není ve shodě se zásadami rodinného práva, protože klade prý veliký důraz na zjišťování předpokladů pro řádnou výchovu dětí u matky, aniž by zároveň soud stejně důsledně uvažoval o tom, zda výchova dětí u otce je do té míry neúspěšná, že jejich zájem vyžaduje změnu výchovného prostředí. Podle názoru krajského soudu může ke změně výchovného prostředí v souladu s ustanovením - 41 zák. o právu rod. dojít jen tehdy, změní-li se podstatně osobní a rodinné poměry rodičů, jejich společenské uplatnění, postoj k práci a veřejnému životu, zdravotní stav a hospodářská situace. Není prý proto v zájmu dětí změna tam, kde se děti s dosavadním prostředím sžily, jsou s ním citově spjaty a dobře v něm prospívají, což vede k plnému rozvoji jejich duševních a tělesných schopností i k vytváření jejich morálně politického profilu. Pracovní zatížení a