Input:

R 7/1959; Garance

č. 7/1959 Sb. rozh.
Znalecké odměny znalce nelze zásadně započítávat do základu pro vyměření důchodu podle § 8 odst. 1 zák. č. 55/1956 Sb. (srov. § 9 vyhl. č. 2/1957 Ú. 1.).
(Rozhodnutí krajského soudu v Plzni z 11. září 1958, 7 Co 189/58.)
Lidový soud v Plzni rozhodl, že navrhovatel nemá nárok, aby jeho starobní důchod byl vyměřen kromě vlastního výdělku ze zaměstnání také z příjmu, který měl v rozhodné době jako soudní znalec na znaleckých odměnách.
Krajský soud rozhodnutí soudu první stolice potvrdil.
Odůvodnění:
Podle ustanovení § 8 odst. 1 zák. o soc. zabezpečení se důchody vyměřují z průměrného ročního výdělku. Co se pokládá za výdělek ve smyslu tohoto zákona, bylo podle zmocnění daného ustanovením § 8 odst. 4 zák. o soc. zabezpečení stanoveno v § 9 vyhl. č. 2/1957 Ú. 1. Toto ustanovení tvoří tudíž základ, z něhož nutno vycházet při posuzování nároků, zda znalecké odměny poskytované zaméstnanci jinými plátci než jeho zaměstnavatelem, mají být započteny do základu pro vyměření důchodu.
Po 31. 12. 1952 se za hrubý výdělek povazuje veškerý hrubý příjem (mzda) plynoucí ze zaměstnání (činnosti), které je podkladem důchodového zabezpečení, nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním (činností), jestliže tento příjem podléhá dani ze mzdy (pokud ovšem není osvobozen od této daně přímo podle zákona). Je proto třeba, aby šlo o zaměstnání nebo činnost, která je podkladem důchodového zabezpečení. Co je podkladem důchodového zabezpečení je stanoveno v § 3 zák. o soc. zabezpečení, který určuje jeho osobní rozsah. Důchodovému zabezpečení podléhají kromě jiných v zákoně uvedených zaměstnanců zaměstnanci pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců. Zaměstnancům ve smyslu tohoto zákona kladou se pak na roveň i ty osoby, které jsou činný pro socialistický sektor v poměru, který má obsah zaměstnaneckého pracovního poměru, avšak není takto označen, nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik zaměstnaneckého pracovního poměru.
Je tedy především otázkou, zda znalecká činnost je takovou činností, jak je tímto způsobem v zákoně vymezena.
Charakteristickým rysem zaměstnaneckého poměru je vázanost a podřízenost zaměstnance zaměstnavateli. Zaměstnanec vykonává osobně práci určitého druhu podle dispozic a pokynů zaměstnavatelových, a to za mzdu, při čemž neodpovídá za hospodářský výsledek své práce, nýbrž toliko za řádné její provedení. Činnost znalecká nemá tyto základní znaky, poněvadž znalec pracuje sice na základě příkazu, který obdržel k podání znaleckého posudku, avšak svou činnost při vypracování tohoto posudku si řídí sám podle svých vlastních úvah, pracuje svými vlastními prostředky a je odpověden za výsledek své práce. Jde proto při znalecké činnosti nikoli o zaměstnavatele a zaměstnance, nýbrž o objednatele, který znalci dává příkaz k podání znaleckého posudku a kterému znalec odevzdává hotový posudek jako hotové dílo uskutečněné na vlastní nebezpečí. Je tedy činnost znalecká činností, která