Input:

č. 69/1957 Sb. rozh. obč., Garance

č. 69/1957 Sb. rozh. obč.
Písemnost určenou dvěma účastníkům řízení, kteří jsou manžely, nelze doručit jednou společnou poštovní zásilkou na společnou doručenku. Doručení při takovém nesprávném postupu je účinné jen u manžela, který poštovní zásilku převzal a její převzetí potvrdil svým podpisem na doručence.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ústí n. Lab. z 10. října 1956, 7 Co 423/56.)
Lidový soud v Ústí n. Lab. povolil podle smíru lidového soudu v Teplicích k vydobytí pohledávky 901 Kčs s přísl. Exekucí na plat dlužníkův.
Krajský soud vyhověl stížnosti dlužníka a návrh na povolení exekuce zamítl.
Odůvodnění:
Exekuce může být povolena, je-li nárok vymáhajícího věřitele určen exekučním titulem (§ 428 odst. 1 o. s. ř.). Exekučním titulem íe podle § 482 odst. 2 písm. d) o. s. ř. též vykonatelný soudní smír.
Soudní smír, který soud schválil, má účinky pravomocného rozsudku (§ 165 o. s. ř.). Pravomocným je doručený rozsudek, který již nelze napadnout řádným opravným prostředkem (§ 161 odst 1 o. s. ř.). I usnesení smír schvalující je třeba doručit účastníkům, mají-li právo vést podle smíru exekuci (§ 167 odst. 1 o. s. ř.). Podle těchto ustanovení občanského soudního řádu je nepochybné, že soudní smír nabude účinku pravomocného rozsudku a stane se tudíž vykonatelným dnem, kdy usnesení soudní smír schvalující je doručeno účastníkům (§ 169 o. s. ř.) nehledě k tomu, že proti tomuto usnesení není podle § 192 písm. e) o. s. ř. stížnost přípustna.
V souzeném případě povolil lidový soud exekuci na stěžovatelův I plat, neboť pokládal za exekuční titul smír uzavřený dne 24. října 1955 před lidovým soudem v Teplicích a schválený téhož dne i usnesením tohoto soudu. Tímto smírem se stěžovatel zavázal jako spoludlužník spolu se svou manželkou zaplatit vymáhajícímu věřiteli