č. 63/1966 Sb. rozh., Garance
č. 63/1966 Sb. rozh.
Nejde-li o věc, kterou projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, není dána také pravomoc soudu k smírčímu řízení podle ustanovení § 67 a násl. o. s. ř. Soudem nemohl být proto schválen smír o zrušení práva užívat část bytu z důvodu potřeby navrhovatele.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. VI. 1965, 5 Cz 31/66.)
Podle tvrzení navrhovatele užívají odpůrci část jeho bytu v Praze 1. S odůvodněním, že tuto část bytu potřebuje pro členy své početnější domácnosti, požádal navrhovatel soud o provedení smírčího řízení ve smyslu § 67 a násl. o. s. ř.
V průběhu smírčího řízení skutečně uzavřeli účastníci smír, jímž odpůrci převzali závazek k vyklizení a předání části bytu navrhovateli v patnáctidenní lhůtě po přidělení "podnájmu, který bude přiměřený zdravotnímu stavu odpůrkyně" E. D.; tento smír schválil (§ 69, § 99 o. s. ř.) soud usnesením ze dne 27. 10. 1964.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že usnesením obvodního soudu pro Prahu 1 o schválení smíru byl porušen zákon, a toto rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění:
Byť pro smírčí řízení podle § 67 a násl. o. s. ř. neplatí ustanovení § 103 o. s. ř. o zkoumání podmínek řízení (a to vzhledem k tomu, že ustanovení třetí části občanského soudního řádu se…
