Input:

č. 62/1967 Sb. rozh., Garance

č. 62/1967 Sb. rozh.
K otázce vypořádání mezi dědici podle § 483 o. z.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 1966, 10 Co 154/65.)
Státní notářství ve Žďáře n. S. rozhodlo podle § 483 o. z. a § 39 odst. 3 not. ř. v řízení o dědictví po J. G. zemřelém dne 19. 6. 1965 tak, že z dědictví nabývá zůstavitelův vnuk R. G. nemovitý majetek v ceně 5630,- Kčs a movité věci v ceně 70,- Kčs a vnuci zůstavitelovi Vladimír, Vlastimil, Ivan, Jindřich, Zdeněk, vnučka Jiřina G. každý 475,- Kčs, jež jim vyplatí dědic R. G.
Krajský soud v Brně rozhodnutí státního notářství zrušil.
Z odůvodnění:
V odvolání proti shora uvedenému rozhodnutí státního notářství brojí odvolatel, vnuk zůstavitelův V. G., proti způsobu vypořádání dědictví. Vychází z toho, že zůstavitel platnou závětí ze dne 26. 8. 1963 ustanovil jeho dědicem veškerého svého majetku a namítá, že takové vypořádání dědictví, podle něhož ideální polovinu zůstavitelových nemovitostí, která je předmětem dědictví, nabývá vnuk zůstavitelův R. G., je v rozporu se závětí a projevenou vůlí zůstavitele. Současně s poukazem na to, že v domě, který je předmětem dědictví, též bydlí se svojí matkou a svými sourozenci, dožaduje se pak toho, aby rozhodnutí státního notářství bylo buď zrušeno a nebo změněno tak, že ideální polovinu zůstavitelových nemovitostí nabývá on s povinností vyplatit ostatním dědicům jejich zákonné dědické podíly.
Státní notářství když k dohodě o vypořádání dědictví nedošlo, vypořádává svým rozhodnutím dědictví tak, že ideální polovinu nemovitostí ve vlastnictví zůstavitele, proti ustanovení jeho závěti přikazuje vnuku zůstavitele nezl. R. G., který již druhou polovinu nemovitostí vlastní a jemu ukládá, aby dědická práva ostatních dědiců uspokojil v penězích, protože je toho názoru, že jen takovéto vypořádání vyhovuje požadavku účelného využití věci (nemovitosti) v souladu se zájmy společnosti ve smyslu ustanovení § 484 odst. 2 o. z. a že by naopak bylo v rozporu se zájmy společnosti, kdyby vypořádání bylo provedeno tak, že by ideální polovinu nemovitostí nabyl vnuk zůstavitelův V. G. Rozpor se zájmy společnosti vidí státní notářství v možných sporech spoluvlastníků, kterým chce spojením vlastnictví k nemovitostem v rukou jedné osoby předejít.
Základní otázkou, rozhodnou pro posouzení správnosti provedeného vypořádání je závěr o tom, zda státní notářství může provést podle §