č. 6/1959 Sb. rozh., Garance

Navrhovatel byl jako vrchní četnický strážmistr dán do pense dnem 1. 2. 1948 a pensi pobíral do 30. 11. 1953, kdy mu byla odňata, ježto se jeho zdravotní stav zlepšil. Jako pensista nastoupil od 12. 3. 1951 zaměstnání jako kancelářská síla a je zaměstnán dosud.

Dne 26. 1. 1957, kdy dovršil 60 let věku, uplatnil nárok na starobní důchod. Rozhodnutím Státního úřadu sociálního zabezpečení byl mu přiznán starobní důchod ve výši jedné třetiny v částce 250 Kčs měsíčně při započtení 37 služebních let a z průměrného ročního výdělku 14.460 Kčs, který byl vypočítán za léta 1952–1956. Přitom bylo přihlíženo i k výdělku, který měl navrhovatel v době od 1. 1. 1952 do 30. 11. 1953 jako pracující důchodce.

Navrhovatel se domáhal v opravném prostředku proti uvedenému rozhodnutí, aby mu nebyl výdělek za tuto dobu počítán do vyměřovacího základu, nýbrž, aby byl vzat za základ pro výpočet průměrného ročního výdělku jen výdělek z let 1954–1956 a aby doba pobírání důchodu nebyla důvodem rozmělnění tohoto výdělku.

Lidový soud v Uh. Hradišti navrhovateli vyhověl.

Krajský soud v Uh. Hradišti tento rozsudek potvrdil s tou změnou, že se odpůrci ukládá, aby navrhovateli přiznal důchod s přihlédnutím k výdělkům za dobu od 1. 12. 1953 do 31. 12. 1956.

Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem vyslovil, že rozhodnutím krajského soudu byl porušen zákon.

Důchody se podle § 8 zák. č. 55/1956 Sb. vyměřují z průměrného ročního výdělku. Ten se vypočítává z hrubých výdělků za posledních 10 kalendářních let před vznikem nároku na důchod, nebo za posledních 5 let, jestliže to je pro zaměstnance výhodnější. Podle ustanovení § 5 vyhl. č. 2/1957 Ú. 1. do doby, z níž se vypočítává průměrný roční výdělek, se zahrnují také období, v nichž zaměstnanec neměl žádný výdělek. Nezahrnují se však do ní náhradní doby, dále doby, po které zaměstnanec pobíral invalidní důchod, a…