Input:

č. 57/1966 Sb. rozh., Garance

č. 57/1966 Sb. rozh.
Ustanovení § 85 not. řádu nelze vyložit tak, že by národní výbor nebyl vůbec povinen skládat při koupi nemovitosti kupní cenu, tedy ani po prodeji.
(Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 14. února 1966, 11 Co 571/65.)
Státní notářství pro Prahu 5 rozhodlo o prodeji nemovitosti obvodnímu národnímu výboru a současně uložilo složit tuto kupní cenu do úschovy státního notářství pro Prahu 5.
Městský soud v Praze rozhodnutí státního notářství potvrdil.
Z odůvodnění:
Proti rozhodnutí podává odvolání oprávněný národní výbor a napadá je jednak v tom, že nemovitost měla být prodána nikoliv národnímu výboru, ale čsl. státu, který jedině je vlastníkem všech věcí ve státním socialistickém vlastnictví, dále pak namítá, že s ohledem na výjimku v § 85 not. řádu nemělo mu být ukládáno složení kupní ceny. Výtěžku prodeje nemovitosti prý stejně v daném případě bude použito k úhradě pohledávek státu, které značně převyšují kupní cenu nemovitosti, takže ke skutečnému proplacení nedojde, ale vymáhaná pohledávka bude likvidována účetním dopisem.
Ustanovením § 85 not. řádu zprošťuje národní výbor nebo jiný státní orgán, který projevil zájem o koupi nemovitosti v řízení o výkon rozhodnutí, povinnosti skládat kupní cenu před prodejem. Toto ustanovení však neznamená, že by národní výbor nebyl povinen skládat tuto kupní cenu vůbec, tedy ani po prodeji a že by bylo možno zásadně provádět likvidaci vymáhaných pohledávek účetním odpisem. Z ustanovení § 87 not. řádu totiž vyplývá, že v každém případě (výjimku toto ustanovení nepřipouští) zašle státní notářství soudu, který bude provádět rozvrh výtěžku prodeje, to, co z kupní ceny zbylo po srážce nákladů prodeje a poplatků z něho vyměřených. Aby tuto svou povinnost mohlo splnit, musí mít státní notářství k dispozici kupní cenu. Že státní notářství není oprávněno rozhodovat o tom,