Input:

č. 57/1965 Sb. rozh., Garance

č. 57/1965 Sb. rozh.
V řízení o registraci smlouvy je nutno zkoumat oprávnění účastníků smlouvy samostatně nakládat nemovitostí, jež je předmětem smlouvy.
Čestným prohlášením se může státní notářství spokojit jen tehdy, nelze-li okolnosti potřebné k přezkoumání platnosti smlouvy prokázat jinak.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30. dubna 1965, 5 Cz 16/65.)
Státní notářství Plzeň-sever rozhodnutím vydaným podle § 19 odst. 2 zák. č. 95/1963 Sb. registrovalo kupní smlouvu ze dne 13. 5. 1964, kterou Jar. M. prodával rekreační chatu čís. E 122 v Č. Jos. M. Oprávnění prodávajího nakládat samostatně předmětem smlouvy bylo doloženo pouze jeho četným prohlášením, které bylo pojato přímo do smlouvy.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že usnesením státního notářství byl porušen zákon, a toto rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 4 not. řádu má státní notářství při rozhodování i při ostatní své činnosti vycházet ze skutečného stavu věci, dbát o určitost právních vztahů a o předcházení sporům. Podle ustanovení § 63 odst. 1 not. řádu má dále státní notářství v řízení o registraci smluv zkoumat, zda je smlouva platná, zejména, zda se svým obsahem nepříčí zákonu nebo jej neobchází. Skutečnosti potřebné k přezkoumání platnosti smlouvy jsou povinni prokázat státnímu notářství účastníci. Nelze-li tyto skutečnosti, zejména oprávnění účastníka nakládat nemovitostí, prokázat jinak, je třeba předložit o nich písemné prohlášení účastníka.
Bylo tedy i v tomto řízení o registraci smlouvy povinností státního notářství zjistit skutečný stav. Se zřetelem na ustanovení § 143 a násl. obč. zák. o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů bylo třeba zjistit také, zda předmět smlouvy nepatří do bezpodílového spoluvlastnictví