č. 50/1960 Sb. rozh. tr., Garance
č. 50/1960 Sb. rozh. tr.
Ustanovení § 83 odst. 1 tr. zák. nesměřuje pouze proti takovým formám fašismu, nacismu a podobných hnutí, pro která byla v minulosti typická rasová nesnášenlivost vůči židům. Mezi hnutí, jež má na mysli uvedené ustanovení, patří i jakékoliv projevy revanšismu příslušníků národů poražených v druhé světové válce, zejména odsunutých sudetských Němců.
Vzhledem k ustanovení § 75 odst. 4 tr. zák. nelze bez dalšího považovat za důvod k použití vyšší trestní sazby již to, že např. čin byl spáchán tiskem, nýbrž nutno v každém jednotlivém případě zkoumat, zda použití tisku bylo okolností, která s trestným činem zpravidla spojena nebývá a která pro svou důležitost zvyšuje nebezpečnost činu, nebo pachatele pro společnost.
Jednání obžalovaného, který se zásadně vyhýbá řádnému pracovnímu poměru a opatřuje si příjmy převážně tím, že různými úsluhami i úskoky získává z ciziny balíčky, které pak rozprodává, je typickým případem trestného činu příživnictví podle § 188a ) tr. zák.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 31. srpna 1960 - 5 To 031/60)
Obžalovaný od r. 1958 do dubna 1960 v Krnově udržoval styky s osobami odsunutými do Západního Německa, kterým zasílal různé tiskoviny týkající se jejich bývalých majetků, fotografie Krnova, jež byly prostřednictvím redaktorky revanšistického krajanského časopisu "Jägerdorfer Heimatsbrief" zveřejňovány. Dále při různých příležitostech vychvaloval obžalovaný poměry v Západním Německu, navrhoval odložení nástupu školní docházky své dcery s tím, že za rok budou v ČSR již Němci, a dal přečíst své manželce a dále B. a G. revanšistický článek ze západoněmeckého časopisu Sudetendeutsche Zeitung, adresovaný předsedovi vlády ČSR. Mimo to odmítal zařazení do pracovního poměru proto, že neměl zájem pracovat v Československu, kde jsou omezovány všechny formy vykořisťování, a dále proto, aby měl dostatek volného času k vyřizování rozsáhlé korespondence s osobami ze Západního Německa, od nichž dostával za své služby nejméně 67 balíků v celkové váze asi 180 kg, obsahujících drobné spotřební zboží a potraviny. Jejich obsah někdy i za předraženou cenu rozprodával, přičemž si prostředky k obživě opatřoval též prováděním různých příležitostných prací.
Krajský soud v Ostravě uznal obžalovaného vinným trestným činem podpory a propagace fašismu a podobných hnutí podle § 83 odst. 1, 2 tr. zák., jakož i trestným činem příživnictví podle § 188a tr. zák. Za to jej odsoudil k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků a trestům vedlejším.
Nejvyšší soud k odvolání obžalovaného a jeho matky zrušil výrok o vině trestným činem podle § 83 odst. 1, odst. 2 tr. zák., uznal obžalovaného vinným trestným činem podle § 83 odst. 1 tr. zák., a uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 1/2 (dvou a půl) roku.
Z odůvodnění:
Obžalovaný vytýká soudu prvé stolice, že neuvážil židovský jeho původ a persekuci jeho židovských příbuzných za okupace i jeho aktivní boj proti fašistům za druhé světové války ve Francii, takže nesprávně pak posoudil jeho jednání jako podporu a propagaci fašismu. Obžalovaný má zato, že jeho jednání, pokud prokazoval služby odsunutým Němcům, zakládá nejvýše skutkovou podstatu trestného činu ohrožení…
