Input:

R 49/1960; Výchova nezletilých dětí. Výchovné Garance

č. 49/1960 Sb. rozh.
Požadavek stálosti výchovného prostředí dítěte lze uplatnit jen tehdy, slouží-li požadavku základnímu, totiž zajištění takové výchovy dítěte, jež povede k plnému rozvinutí jeho duševních a tělesných schopností a vytváření morálně politických rysů člověka socialistické epochy.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 1. dubna 1960, 3 Cz 62/60.)
Rodiče nezl. Jiřího jsou rozvedeni rozsudkem lidového soudu civilního v Praze s upuštěním od výroku o vině. Žijí odděleně od září 1954. Usnesením lidového soudu civilního v Praze byl nezl. Jiří podle soudně schválené dohody rodičů ponechán ve výchově otce a matce bylo uloženo platit na syna výživné 250 Kčs měsíčně od 1. 11. 1954.
Lidový soud civilní v Praze k návrhu matky na změnu shora uvedeného rozhodnutí svěřil nezl. Jiřího do výchovy a výživy matky, uznal otce povinným platit na syna výživné 200 Kčs měsíčně a upravil styk otce s nezl. dítětem.
Krajský soud v Praze ke stížnosti otce změnil usnesení soudu první stolice tak, že ponechal v platnosti úpravu poměrů nezletilého podle soudně schválené dohody rodičů.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutím krajského soudu byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Z obsahu spisu vychází najevo, že když se matka nezl. Jiřího 13. září 1954 odstěhovala ze společné domácnosti do domácnosti svých rodičů, upustila od své žádosti, aby nezl. Jiří byl svěřen do její výchovy proto, že při ústním jednání dne 9. února 1955 účastníci uvedli, že dítě je nyní nemocné a trpí snad epileptickými záchvaty, takže změna prostředí vzhledem k jeho zdravotnímu stavu by nebyla žádoucí. Proto došlo k dohodě rodičů schválené usnesením soudu, podle níž nezl. Jiří je svěřen do výchovy otce. Zdravotní stav nezletilce byl později vyšetřen znalkyní - lékařkou, která potvrdila, že u dítěte jde patrně o dětskou epilepsii a doporučila, aby dříve, než se bude řešit nová žádost matky o svěření dítěte do její péče, bylo dítě přijato na dětskou kliniku. Tento znalecký nález a posudek byl podán v době, kdy soud projednával návrh matky ze dne 14. 10. 1955, aby dítě bylo svěřeno do její výchovy, ježto jeho zdravotní stav se podstatně zlepšil. Poněvadž však znalecký nález a posudek znovu zjistil vážnou nemoc dítěte a doporučil klinické vyšetření, prohlásila matka při ústním jednání dne 15. 2. 1956, že svůj návrh na svěření dítěte do výchovy bere zatím zpět, načež soud usnesením z téhož dne řízení o návrzích matky zastavil a k návrhu obou rodičů upravil styk matky s dítětem.
Dne 13. září 1957 požádala matka opět, aby nezl. Jiří byl svěřen do její výchovy s tím, že chlapec je již plně zdráv, takže pominul důvod, pro který bylo dítě původně ponecháno v péči otce. Matka v té době obývala již také větší a zdravotně nezávadný byt. Lidový soud civilní v Praze svěřil dítě do výchovy matce, když zjistil, že matka obývá zcela vyhovující byt a že znalec, lékař - psychiatr nejen nebrání převedení dítěte k matce, ale dokonce tuto změnu doporučuje jako příznivou pro budoucí psychický vývoj nezletilce s ohledem na to, že matka podle znalce - lékaře se jeví mnohem klidnější a v jednání rozumovější než otec. Naproti tomu krajský soud,