č. 49/1958 Sb. rozh. obč., Garance
č. 49/1958 Sb. rozh. obč.
Změna poměrů, k níž dochází vstupem vlastníka výměnkem obtížené usedlosti do jednotného zemědělského družstva, může být důvodem pro úpravu rozsahu a způsobu plnění výměnku podle § 183 obč. zák.
K této úpravě může dojít i jen k námitce vznesené žalovaným ve sporu o plnění výměnkových dávek, a to i tak, že budou žalobci přisouzeny jen snížené výměnkové dávky.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 20. února 1958, Cz 705/57.)
Žalobkyně domáhala se žalobou podanou 9. dubna 1953 přisouzení peněžní protihodnoty dlužných výměnkových dávek. Žalovaní podle obsahu protokolu z 8. května 1953 mezi jiným žádali, aby jim byl stanoven výměnek podle nynějších hospodářských poměrů v peněžním relutu. Žádali přitom vyšetření majetkových poměrů vlastních i žalobkyně.
Lidový soud v Opavě zavázal žalované k zaplacení 9.333 Kčs s přísl. a k dalšímu plnění výměnku počínaje dnem 10. května 1953 peněžitou částkou 800 Kčs měsíčně. Lidový soud zjistil, že hodnota výměnkářských dávek činí ročně 13.706 Kčs a plnění výměnku od návrhu žalovaných na úpravu výměnku nahradil peněžitým důchodem 800 Kčs měsíčně, tj. 9.600 Kčs ročně. Přitom lidový soud neuvádí, kterého z ustanovení zákona použil.
V průběhu odvolacího řízení žalovaní sdělili, že 27. února 1956 vstoupili do místního jednotného zemědělského družstva III. typu a že za těchto okolností není jim možno výměnek plnit, žádají proto krajský soud, aby k tomu přihlédl a je od 27. února 1956 výměnku zprostil. Podle protokolu z 13. června 1956 zástupce žalovaných navrhl, aby vzhledem ke vstupu žalovaných do jednotného zemědělského družstva byly jejich výměnkářské povinnosti s platností od 1. dubna 1956 upraveny podle §§ 183 a 184 obč. zák.
Krajský soud v Ostravě přisoudil žalobkyni 27.122 Kčs s přísl.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že uvedeným rozsudkem krajského soudu v Ostravě byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Podle důvodové zprávy k §§ 181 a násl. obč. zák. je do ujednání o výměnku přímo ze zákona pojata doložka „rébus sic stantibus“, totiž že platí v nezměněném obsahu a rozsahu jen nezmění-li se podstatně poměry.
Nejvyšší soud již zevrubněji vyložil pod 1 Ec 213/56 (č. 5/1958 Sbírky rozhodnutí čs. soudů), že není důvodů, proč by zásady právní úpravy podle § 184 obč. zák., vztahující se na celou dobu změněných poměrů, neměly platit také pro úpravu podle § 183 obč. zák. Podle důvodové zprávy k §§ 181 a násl. obč. zák. lze považovat za změnu poměrů i případ, kdy je reálné plnění výměnku v rozporu s jednotným hospodářským plánem (§ 183 obč. zák.), to znamená, když by plnění výměnku znemožňovalo nebo značně ztěžovalo splnění úkolů vyplývajících ze státního plánu rozvoje národního hospodářství. Na rozdíl od § 184 obč. zák., který se zmiňuje o změně poměrů, pro kterou nelze spravedlivě trvat na plnění věcném, blíže však tuto změnu poměrů nedefinuje, uvádí konkrétněji ustanovení § 183 obč. zák. jako důvod úpravy takovou situaci, za které věcné plnění výměnku znemožňuje nebo značně ztěžuje splnění úkolů vyplývajících z jednotného hospodářského plánu. Na- stane-li taková situace, může soud k návrhu podle § 183 obč. zák. upravit nejen způsob plnění výměnku, ale i…
