Input:

č. 48/1966 Sb. rozh., Garance

č. 48/1966 Sb. rozh.
Soud, který rozhoduje o zrušení práva užívání bytu - nejde-li o případ, kdy se podle zákona neposkytne ani náhradní byt, ani náhradní ubytování - vysloví toliko obecně, že právo dosavadního uživatele bytu užívat byt zanikne ke dni, kdy mu bude přidělen vykonatelným rozhodnutím příslušného orgánu náhradní byt, popř. poskytnuto náhradní ubytování (stačí-li podle zákona náhradní ubytování), a že dosavadní držitel bytu je povinen vystěhovat se z bytu do stanovené lhůty ode dne, ke kterému mu bude přidělen podle vykonatelného rozhodnutí příslušného orgánu náhradní byt, popř. poskytnuto náhradní ubytování (stačí-li podle zákona náhradní ubytování) a nezabývá se konkrétním řešením otázky, zda má být dosavadnímu uživateli bytu přidělen náhradní byt či jenom poskytnuto náhradní ubytování.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. března 1966, 5 Cz 1/66.)
Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou zrušil podle § 184 písm. a) o. z. právo odpůrce užívat byt v domě čp. 1 v M. Současně vyslovil, že toto právo odpůrce zanikne ke dni, kdy mu bude přiděleno vykonatelným rozhodnutím příslušného orgánu náhradní ubytování, a že odpůrce je povinen vystěhovat se z bytu do 15 dnů ode dne, kdy mu bude poskytnuto podle vykonatelného rozhodnutí příslušného orgánu náhradní ubytování. K odůvodnění svého rozhodnutí uvedl okresní soud mj., že "odpůrci postačí náhradní ubytování, neboť jde u něj jen o uskladnění nábytku"; v této souvislosti vycházel okresní soud patrně z toho, že odpůrce - který podle výpovědi před dožádaným soudem bydlí s rodinou v jedné zařízené místnosti na nynějším pracovišti - má nějaký náhradní byt k dispozici.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutím okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou o době zániku práva užívání bytu a o lhůtě k plnění povinnosti k vystěhování z bytu byl porušen zákon, a toto rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění:
Z ustanovení § 186 o. z. plyne, že povinnost dosavadního uživatele bytu k vystěhování z bytu je vázána na přidělení přiměřeného náhradního bytu, resp. náhradního ubytování, a že právo dosavadního uživatele bytu k užívání bytu zaniká zásadně teprve dnem, kdy dojde k přidělení náhradního bytu nebo k zajištění náhradního ubytování. Ustanovení § 52 a § 53 zák. č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty, výslovně určují, kdy stačí - místo přidělení přiměřeného náhradního bytu - poskytnutí náhradního ubytování, popř. kdy není třeba ani poskytnutí náhradního ubytování. To znamená, že zákon upravuje podrobně práva