č. 47/1961 Sb. rozh., Garance
č. 47/1961 Sb. rozh.
Ustanovení § 2 odst. 6 vyhl. č. 1/1957 Ú. l. se vztahuje na případ, že zaměstnanec splnil podmínky nároku na starobní důchod před účinností zák. č. 55/1956 Sb., že nebyl dosud důchodcem a že mu vznikl nárok na starobní důchod dne 1. ledna 1957.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ústí n. L. z 27. ledna 1960, 5 Co 1060/60)
Lidový soud v Ústí n. L. vyhověl opravnému prostředku navrhovatele proti rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení ve věci starobního důchodu.
Krajský soud v Ústí n. L. rozhodnutí soudu první stolice změnil tak, že rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení potvrdil.
Odůvodnění:
Jde o to, zda navrhovateli přísluší nárok na zvyšovací částku ke starobnímu důchodu ve výši 4 % průměrného ročního výdělku za každý rok zaměstnání mezi 60. a 65. rokem jeho věku.
Soud prvé stolice vyšel z toho, že navrhovatel splňoval podmínky nároku na starobní důchod podle § 9 odst. 1 zákona o sociálním zabezpečení č. 55/1956 Sb. ke dni dovršení 60. roku věku, tj. ke dni 9. května 1953, tedy před účinností uvedeného zákona a že mu proto vznikl nárok na starobní důchod dnem 1. ledna 1957; vzhledem k tomu došel k závěru, že navrhovateli přísluší podle § 2 odst. 6 vyhlášky č. 1/1957 Ú. l. nárok na tyto zvyšovací částky za dobu od dovršení jeho 60. roku věku do konce roku 1956.
Odpůrce poukázal na to, že navrhovatel byl poživatelem invalidního důchodu do června 1958 a dovodil z toho, že mu nemohl před červnem 1958 vzniknout nárok na starobní důchod, takže ustanovení § 2 odst. 6 vyhlášky č. 1/1957 Ú. l. na něho nedopadá a nárok na shora uvedené zvýšení nemá.
Pro posouzení věci je rozhodující okolnost, že navrhovatel byl od roku 1941 poživatelem důchodu přiznaného podle dřívějších předpisů o veřejném penzijním zaopatření, který se stal podle předpisů vlád. nař. č. 113/1950 Sb. důchodem z národního pojištění, přičemž důchod byl navrhovateli vyplácen do června 1958. Že navrhovatel tímto poživatelem byl, je nepochybné. Za tohoto stavu navrhovateli…
