Input:

č. 46/1969 Sb. rozh., Garance

č. 46/1969 Sb. rozh.
K výkladu § 116 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 22. 2. 1968, 6 Cz 223/67.)
Navrhovatel, který je poživatelem invalidního důchodu od roku 1954 (znovu mu přiznaného 8. 5. 1955), požádal 5. 5. 1966 o plný starobní důchod po 65. roku věku. Státní úřad sociálního zabezpečení zamítl jeho žádost rozhodnutím z 1. 7. 1966 s tím, že mu byl přiznán před 1. 1. 1957 ivalidní důchod, který trval i po 30. 6. 1964; vzhledem k tomu nevznikl navrhovateli nárok na starobní důchod, i kdyby byly splněny podmínky pro jeho přiznání.
Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel opravný prostředek, v němž namítal, že sice od ledna 1954 až dosud pobírá invalidní důchod (který mu byl od 8. 10. 1955 znovu přiznán), že však mu měl být přiznán starobní důchod po splnění zákonných podmínek s příslušným zvýšením se zřetelem k dalšímu zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod a že mu vznikl nárok na vyšší důchod při souběhu nároků na invalidní a starobní důchod.
Městský soud v Praze potvrdil usnesením z 9. 1. 1967 rozhodnutí odpůrce. V odůvodnění svého usnesení uvedl, že byl navrhovateli přiznán invalidní důchod od 8. 10. 1955 a navrhovatel jej po určité úpravě dosud pobírá. Jako poživateli invalidního důchodu nemohl mu za účinnosti zák. č. 55/1956 Sb. vzniknout nárok na starobní důchod (§ 3 odst. 6 vyhl. č. 1/1957 Ú. l.); nemohl mu vzniknout ani podle zák. č. 101/1964 Sb., poněvadž invalidní důchod, na nějž vznikl nárok před 1. 1. 1957, trvá i po 30. 6. 1964 až do dnešní doby (§ 116 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb.).
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že byl usnesením Městského soudu v Praze porušen zákon a zrušil je.
Z odůvodnění:
Podle § 116 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. nevznikne nárok na starobní důchod, jestliže před 1. 1. 1957 vznikl nárok na invalidní důchod a trvá i po 30. 6. 1964. Předpokladem pro nesplnění nároku na starobní důchod ve smyslu cit. ustanovení je tedy nejen zjištění vzniku nároku na invalidní důchod před 1. 1. 1957, nýbrž i