Input:

č. 45/1969 Sb. rozh. tr., Garance

č. 45/1969 Sb. rozh. tr.
K předpokladům pro uložení trestu zákazu činnosti.
Uložení trestu zákazu řízení motorových vozidel nebrání skutečnosti, že v době uložení tohoto trestu obviněný není držitelem řidičského průkazu. Účinky tohoto trestu se v takovém případě projevují v tom, že po dobu trestu nemůže obviněný oprávnění k řízení motorových vozidel získat.
(Rozsudek krajského soudu v Ústí n. Labem z 11. 12. 1969, 3 To 152/69.)
Krajský soud k odvolání prokurátora doplnil podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozsudek okresního soudu v Jablonci n. Nisou z 9. 1. 1969 sp. zn. 2 T 357/68, jímž byl obviněný uznán vinným trestnými činy podle § 133 odst. 1 tr. zák. a podle § 201 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a podle § 49 odst. 1 tr. zák. k trestu zákazu řízení motorových vozidel.
Z odůvodnění:
Napadeným rozsudkem byl obžalovaný uznán vinným, že dne 31. 10. 1968 v podnapilém stavu odcizil ze dvora Lesního závodu v J. nákladní auto zn. V3S, které pak řídil do N. a se kterým havaroval. Za trestný čin neoprávněného užívání věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 133 odst. 1 tr. zák. a trestný čin opilství podle § 201 tr. zák. byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na deset měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do druhé nápravně výchovné skupiny.
Okresní prokurátor v odvolání namítal, že obžalovaný je náchylný k požívání alkoholických nápojů. Plyne to jak ze zprávy o jeho pověsti, tak i z jeho předchozího odsouzení. Byl trestán již třikrát a rozsudkem VOS v Pardubicích z 29. 9. 1964 mu bylo vedle trestu odnětí svobody uloženo i ochranné léčení, rozsudkem okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 24. 6. 1966 pak mu byl za trestný čin opilství podle § 201 tr. zák. uložen vedle trestu odnětí svobody také trest zákazu řízení motorových vozidel na dva roky. Proto mu měl být i v tomto případě kromě trestu odnětí svobody uložen i dlouhodobý trest zákazu řízení motorových vozidel. Okresní prokurátor navrhl, aby odvolací soud tento trest obžalovanému uložil.
Odvolací soud po přezkoumání napadeného rozsudku i řízení mu předcházejícího zjistil, že vina obžalovaného je bezpečně prokázána a správně posouzena. Poukazuje v tomto směru na odůvodnění napadeného rozsudku, jeho zjištění, úvahy i závěry, s kterými se - když skutkový stav nedoznal v odvolacím řízení změny - ztotožňuje.
Uložený trest odnětí svobody vystihuje stupeň společenské nebezpečnosti jednání obžalovaného, zejména nemalou míru jeho zavinění. Soud prvního stupně všechny okolnosti pro stanovení výše trestu odnětí svobody uvážil a právem také