Input:

č. 44/1968 Sb. rozh. tr., Garance

č. 44/1968 Sb. rozh. tr.
Pomoci k trestnému činu opilství podle § 10 odst. 1 písm. c), § 201 tr. zák. se dopouští nejen kdo podá jinému alkoholický nápoj, ač ví, že ten bude řídit motorové vozidlo, ale i kdo jinému předá řízení motorového vozidla, ačkoliv o něm ví, že požil alkoholický nápoj.
Pomoci k trestnému činu opilství ani jiného trestného činu se však nedopustí, kdo jen vrátí vozidlo jeho majiteli nebo osobě, oprávněné z jiného důvodu s vozidlem disponovat, třebaže ví, že taková osoba požila alkoholický nápoj.
(Rozsudek krajského soudu v Ústí nad Labem z 1. prosince 1967, 3 To 492/67.)
Krajský soud zamítl odvolání okresního prokurátora proti rozsudku soudu prvního stupně, jímž byl obviněný B zproštěn obžaloby pro trestný čin pomoci k opilství podle § 10 odst. 1 písm. c), § 201 tr. zák. a pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 223 odst. 1, 2 tr. zák., spáchané podle obžaloby tím, že předal řízení osobního automobilu spoluobviněnému A, ač věděl, že ten požil větší množství alkoholických nápojů, čímž měl spoluzavinit i pozdější dopravní nehodu způsobenou A a s tím spojené zranění tří osob.
Z odůvodnění:
Okresní prokurátor v odvolání namítal, že soud prvního stupně zprostil obviněného B neprávem. Poukazoval na to, že B musel vědět, že A požil větší množství alkoholických nápojů, protože s ním seděl na zábavě v restauraci celý večer u jednoho stolu a viděl tedy, že B požívá alkohol. Jestliže za těchto okolností předal řízení auta spoluobviněnému A, dopustil se tím podle názoru prokurátora pomoci k trestnému činu opilství a kromě toho spoluzavinil i zranění osob, ke kterému došlo při havárii auta, protože spoléhal bez přiměřeného důvodu, že k nehodě nedojde, ačkoliv auto řídil A po požití alkoholu. Chování obviněného B nemohla prý ovlivnit ani skutečnost, že A je majitelem auta. B měl podle přesvědčení okresního prokurátora buď předání auta A-ovi odmítnout, nebo - kdyby ten kategoricky na svém požadavku trval - vozidlo opustit.
Odvolací soud neshledal odvolání okresního prokurátora proti zprošťujícímu výroku u obviněného B důvodným, i když se neztotožnil se všemi úvahami soudu prvého stupně v tomto směru. Nepovažuje za správnou úvahu, že pomoci k trestnému činu opilství by se mohl dopustit jen pachatel, který poskytl alkoholické nápoje osobě, o níž věděl, že bude řídit auto, nikoliv ten, kdo osobě, jež požila alkohol, předá řízení auta. Trestný čin opilství je spáchán tím, že pachatel, který požil alkoholický nápoj, vykonává zaměstnání nebo jinou činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Pomoc k tomuto trestnému činu ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák. poskytuje nejen ten, kdo podává pachateli alkoholický nápoj, ač ví, že takovou činnost bude vykonávat, ale i ten, kdo pachateli - o kterém ví, že požil alkoholický nápoj - umožní takovou činnost vykonávat, např. tím, že mu předá motorové vozidlo k řízení. Pomoci se tedy dopustí např. majitel auta, který podnapilé osobě