Input:

č. 42/1961 Sb. rozh., Garance

č. 42/1961 Sb. rozh.
Ustanovení § 3 odst. 1 a § 4 odst. 3 zák. č. 71/1958 Sb. je nutno vykládat tak, že v těch případech, kde je zcela jasně a prokazatelně zjištěno, že závada byla podniku známa, není třeba, aby zaměstnanec ji formálně zvlášť hlásil.
(Rozhodnutí krajského soudu v Plzni z 9. června 1960, 5 Co 100/60)
Lidový soud v Plzni vyhověl zčásti žalobě na zaplacení manka proti kolektivně hmotně odpovědným zaměstnancům, přičemž žalující podnik uznal spoluvinným na vzniku škody do výše jedné poloviny.
Krajský soud v Plzni rozsudek soudu první stolice potvrdil.
Z odůvodnění:
Žalující podnik namítal, že skladovací podmínky byly žalovaným dobře známy. I tak však zůstává skutečnost, že vedení podniku již tím, že se nepostaralo o vhodné a dostatečné skladovací prostory, nevytvořilo žalovaným pracovní podmínky, které by jim umožňovaly správný výkon jejich povinností, ač podle § 3 zák. č. 71/1958 Sb. bylo povinno tak učinit. Této povinnosti se podnik nemůže zbavit snad tím, že zaměstnanci při podpisu smlouvy nemají námitek proti vybavení prodejny. Prodejna, o kterou jde, zvyšovala svoji kapacitu, neboť počet jejích zákazníků stále rostl. Již z tohoto důvodu měl podnik uvažovat o skladovacích možnostech i při zvyšování plánu.
Podle § 3 zák. č. 71/1958 Sb. je zaměstnanec povinen oznamovat svému nadřízenému závady, jakmile je zjistí; může-li je sám odstranit, je povinen tak učinit. Žalovaní neoznamovali žalobci písemně, jak vypadá situace ve skladování zboží. Tato situace však musela být podniku známa, neboť z výpovědí členů inventurní komise je jasné, že žalovaní pracovali právě z uvedeného důvodu nedostatku skladovacího prostoru a také z jiných příčin na prodejně za ztížených poměrů. Občanská kontrolorka potvrdila, že sama učinila záznam do inspekční knihy o tom, že skladovací prostory jsou naprosto nedostatečné, avšak v tom směru nebyla učiněna žádná náprava. Proto byl podnik zpraven o této situaci