č. 41/2019 Sb. rozh., Odstupné, Pracovní úraz, Převedení na jinou práci, Výpověď z pracovního poměru, Náhrada škody zaměstnavatelem Garance
č. 41/2019 Sb. rozh.
Odstupné, Pracovní úraz, Převedení na jinou práci, Výpověď z pracovního poměru, Náhrada škody zaměstnavatelem
§ 41 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. ve znění do 23. 6. 2014, § 41 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. ve znění do 23. 6. 2014, § 41 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb. ve znění do 23. 6. 2014, § 41 odst. 7 zákona č. 262/2006 Sb. ve znění do 23. 6. 2014, § 52 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb. ve znění do 23. 6. 2014, § 67 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. ve znění do 23. 6. 2014, § 265 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. ve znění do 23. 6. 2014
Nepřevedl-li zaměstnavatel zaměstnance, který nemůže konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, na jinou vhodnou práci (popřípadě převedl-li zaměstnance na jinou vhodnou práci bez jeho souhlasu a nebylo-li jeho pracovní zařazení u zaměstnavatele vyřešeno dohodou ani dodatečně), je povinen rozvázat s ním pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. d) zák. práce nebo dohodou z týchž důvodů. Nesplní-li zaměstnavatel tuto povinnost, je oprávněn z těchto důvodů rozvázat pracovní poměr výpovědí zaměstnanec, aniž by to bylo na újmu jeho práva na odstupné podle ustanovení § 67 odst. 2 zák. práce.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5825/2016, ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.5825.2016.1)
Nejvyšší soud k dovolání žalovaného zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 16 Co 50/2016, a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 10. 11. 2014 (v průběhu řízení doplněnou) se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu 226 176 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 18. 10. 2014 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 9. 2003 pracoval u žalovaného (zaměstnavatele) jako řidič-opravář. Při výkonu sjednané práce utrpěl dne 22. 4. 2013 pracovní úraz, při kterém došlo k “naražení zad“. Na základě posléze vydaného lékařského posudku MUDr. I. H. ze dne 9. 6. 2014 „pozbyl žalobce dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu uvedené práce a není schopen vykonávat žádnou jinou práci z důvodu pracovního úrazu ani za zcela mimořádných podmínek“. Žalobce předložil lékařský posudek žalovanému s tím, že jsou splněny podmínky k rozvázání pracovního poměru podle § 52 písm. d) zákoníku práce. Žalovaný v reakci na předložení posudku sdělil žalobci, že se závěry posudku se neztotožňuje a že má řadu činností, které žalobce i přes závěry posudku může vykonávat. K nástupu do práce (byť na jiný druh práce) však žalobce nevyzval a ani s ním (přes opakované výzvy) nerozvázal pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. d) zákoníku práce, projevil pouze ochotu k rozvázání pracovního poměru dohodou; žalobce proto dovozuje, že důvodem postupu žalovaného je jeho neochota zaplatit žalobci odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrné mzdy. Ze skutečnosti, že žalovaný po předložení lékařského posudku nevyzval žalobce k nástupu do práce, žalobce dovozuje, že došlo „ke konkludentnímu…
