č. 41/1967 Sb. rozh. tr., Garance

Rozsudkem vojenského obvodového soudu byl obviněný uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., protože dne 9. 3. 1966 okolo 16.00 hod. u svého útvaru napadl dozorčího stanoviště letounů voj. B a vícekrát ho udeřil ocelovou trubkou do hlavy, aby se zmocnil jeho samopalu, čímž mu způsobil tři tržně zhmožděné rány na temeni hlavy a toto zranění si vyžádalo u poškozené léčení po dobu 15 dnů. Za to byl obviněnému uložen trest odnětí svobody podle § 234 odst. 1 tr. zák., za použití § 40 odst. 1 tr. zák., v trvání dvou let nepodmíněně.

Vyšší vojenský soud k odvolání obviněného a jeho bratra rozsudkem ze dne 21. 9. 1966 napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a obviněného uznal vinným trestným činem urážky mezi vojáky podle § 278 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zák. a uložil mu trest odnětí svobody v trvání 15 měsíců, jehož výkon mu podmíněně odložil na zkušební dobu tří roků.

Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu vyslovil, že citovaným rozsudkem vyššího vojenského soudu byl v prospěch obviněného porušen zákon mezi jiným v ustanovení § 278 odst. 1, 2 písm. b) c) tr. zák., toto rozhodnutí zrušil a odvolání obviněného zamítl.

Nejvyšší soud z výsledků dokazování provedeného u soudu prvního stupně zjistil, že obviněný se už delší dobu zabýval myšlenkou, že spáchá sebevraždu, přičemž hledal vhodnou příležitost k získání střelné zbraně. Dne 9. 3. 1966 dopoledne napsal dva dopisy na rozloučenou a současně se rozhodl, že k uskutečnění svého záměru získá zbraň násilím od některého vojáka konajícího službu. Za tím účelem na letišti vyčkal příchodu dozorčího stanoviště letounů voj. B, kterého pod záminkou pomoci při uložení letounového kola vlákal do místnosti příručního skladu. Zde využil situace, kdy byl voj. B k němu otočen zády a ocelovou trubkou jej udeřil vícekráte do zadní části hlavy. V úderech pokračoval i poté, kdy se postižený k němu obrátil obličejem a volal na něj, aby jej nezabíjel. Obviněný na to postiženému odpověděl v tom smyslu, že jej zabít nechce a současně na něm požadoval vydání samopalu a nábojů s tím, že prý se chce sám zastřelit. Přitom se pokoušel strhnout voj. B samopal, který měl na zádech. Tento záměr se mu však nepodařil, neboť voj. B jej odstrčil a začal z místnosti utíkat. Obviněný jej pronásledoval, avšak po vyběhnutí z příručního skladu v útoku již nepokračoval, neboť zjistil, že poblíž se nacházejí vojáci jdoucí do služby. Pak se obviněný vrátil zpět do skladiště, kde vyčkal příchodu dozorčího útvaru, jemuž voj. B mezitím případ ohlásil. Voj. B byl pak převezen do nemocnice, kde mu bylo poskytnuto lékařské ošetření; 15 dní se pak nacházel v léčení na útvarové ošetřovně a další týden měl ještě úlevy v práci. Jednáním obviněného byly mu způsobeny tři tržně zhmožděné silně krvácející rány v…