Input:

č. 41/I/1964 Sb. rozh. tr., Garance

č. 41/I/1964 Sb. rozh. tr.
K výkladu zákonných podmínek pro podmíněné odložení výkonu trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 1 písm. a) a b) tr. zák.
K ustanovení § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák.:
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 1964 - 3 Tz 41/64.)
Rozsudkem okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 2. 1964 sp. zn. 3 T 14/64 byli obvinění ml. J. V., F. V. a J. C. uznáni vinnými:
1. trestným činem znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustili tím, že se zúčastnili znásilnění nezletilé H. S., nar. 10. 5. 1949, a to tak, že obviněný mladistvý J. V. ji držel ústa a po překonání jejího fyzického odporu vykonal na ní soulož, obviněný F. V. vykonal na ni soulož za pomoci ostatních přes její odpor a obviněný ml. J. C. tím, že se snažil zlomit její fyzický odpor přemlouváním k poslušnosti, aby ostatní mohli na ní vykonat soulož, což se jim podařilo.
2. trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustili tím, že osahávali na prsou a líbali nedospělou S. D., nar. 31. 12. 1950, nedospělou V. Z., nar. 26. 7. 1949, s kterou se pokusili souložit a souložili s nedospělou A. H., nar. 10. 10. 1948, Obviněný ml. J. C. dále pohlavně zneužil nedospělou Z. S., nar. 7. 6. 1949 tím, že ji osahával na přirození a pokoušel se s ní souložit.
Byli odsouzení podle § 241 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1, §§ 58 a 59 a § 82 odst. 1 tr. zák., a to J. V. k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců podmíněně na dobu 2 roků, obvinění F. V. a J. C. k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců podmíněně na dobu 3 roků.
Ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. vyslovil Nejvyšší soud, že rozsudkem okresního soudu byl porušen zákon též v ustanovení § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák.
Rozsudek okresního soudu byl zrušen a okresnímu soudu bylo přikázáno, aby v rozsahu zrušení u obviněných ml. J. V., F. V. a J. C. věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Stížnost pro porušení zákona podaná generálním prokurátorem mezi jiným vytýká, že u obviněných mladistvých nebyly dány zákonné podmínky § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák. k tomu, aby jim byl povolen podmíněný odklad výkonu trestu.
Nejvyšší soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 267 odst. 1 tr. ř. správnost výroků napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo a dospěl k závěru, že byl porušen zákon.
Trestná činnost obviněných mladistvých byla páchána ve větší skupině mladých chlapců, z nichž někteří byli zletilí, někteří mladiství a též i nedospělí. Skupina se scházela v dřevěné boudě, kam přiváděla děvčata vesměs mladší 15 let. K pohlavnímu zneužívání nezletilých děvčat docházelo společným jednáním celé této party, a to tím, že členové party nezletilá děvčata svlékali, osahávali na prsou a přirození a pak s nimi v některých případech souložili.
Obviněným mladistvým byla trestná činnost bezpečně prokázána. Při uložení trestu však okresní soud nesprávně zhodnotil stupeň nebezpečnosti jejich činu pro společnost a v rozporu s ustanoveními § 23 odst. 1 tr. zák. a ustanovením § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák. výkon uložených trestů odnětí svobody podmíněně odložil.
Ustanovení § 58 odst. 1 a) tr. zák. sice výslovně