Input:

č. 41/1958 Sb. rozh. tr., Garance

č. 41/1958 Sb. rozh. tr.
Jde-li o jeden a týž skutek, jímž byl spáchán trestný čin, není soud vázán údaji obžaloby o rozsahu trestné činnosti (např. o výši způsobené škody, o délce doby, po kterou pachatel v trestné činnosti pokračoval apod.).
Postup podle § 238 odst. 3 tr. ř. předpokládá, že v hlavním líčení vyšel najevo samostatný skutek, který naplňuje samostatný trestný čin. Proto v případě, že vyjde v hlavním líčení najevo další fakt pokračujícího trestného činu, nelze postupovat podle § 238 odst. 3 tr. ř.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 26. února 1958, 1 Tz 4/58.)
Obžalobou okresního prokurátora v Hořovicích byl obžalovaný stíhán pro trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. b) tr. zák., jehož se podle obžaloby dopustil tím, že jako vedoucí prodejny Jednoty v době od prosince 1956 do dubna 1957 odebral pro svoji domácnost bez zaplacení různé potraviny v ceně asi 1000 Kčs a v říjnu 1956 odňal z prodejny a používal ve své domácnosti bez zaplacení kovový gauč náležející prodejně.
Lidový soud v Hořovicích uznal obžalovaného vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví í podle § 245 odst. 1 písm. b) tr. zák. spáchaným skutkem uvedeným v obžalobě. V odůvodnění rozsudku lidový soud uvedl, že při předávací inventuře konané ve dnech 8. až 12. dubna 1957 bylo zjištěno celkové manko ve výši 13.164,28 Kčs, že příčiny tohoto manka nebyly zatím v celém rozsahu objasněny, že však obžalovaný doznal, že si z prodejny bral bez zaplacení některé potraviny v celkové hodnotě asi 1000 Kčs a že si z prodejny vzal kovový Igauč, který užíval ve svém bytě. Tento rozsudek se stal pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek lidového soudu i vadné F řízení mu předcházející a vrátil věc okresnímu prokurátoru v Ho- Iřovicích k došetření.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor v stížnosti pro porušení zákona v podstatě vytýká, že obžalovaný je podle trestního oznámení důvodně podezřelý, že úmyslným jednáním zavinil vyšší manko, než pro které byl odsouzen, že se lidový soud dopustil pochybení již tím, že přijal obžalobu, ačkoliv výsledky přípravného řízení nenasvědčovaly tomu, že věc byla náležitě objasněna, že již v přípravném řízení měly být prověřeny některé okolnosti svědčící o tom, že obžalovaný rozkrádal majetek prodejny v daleko větším rozsahu, a že další chyby se dopustil lidový soud tím, že v hlavním líčení i neobjasnil všechny okolnosti významné pro rozhodnutí. Podle názoru stížnosti pro porušení zákona měl lidový soud zkoumat obsah celého trestního spisu a po zjištění, že tu jsou nové skutky, které těsně souvisí se skutkem uvedeným v obžalobě, měl postupovat podle § 238 odst. 3 tr. ř., tj. vrátit věc prokurátoru k došetření, pokud by prokurátor výslovně u hlavního líčení neprohlásíl, že obžalovaného pro tyto nové skutky nestíhá.
Rozsudkem lidového soudu byl porušen zákon.
Podle trestního oznámení Jednoty, lidového spotřebního družstva v Hořovicích byl obžalovaný, vedoucí prodejny Jednoty, obviněn, že svou trestnou činností zavinil v době od 14. prosince 1956 do 8. dubna 1957 manko v celkové výši po odečtení ztratného 13.164,28 Kčs. V