Input:

č. 4/1968 Sb. rozh. tr., Garance

č. 4/1968 Sb. rozh. tr.
I. Podle § 171 odst. 2 písm. a) tr. ř. lze postoupit věc místnímu lidovému soudu jen tehdy, jsou-li současně splněny všechny podmínky v tomto ustanovení uvedené.
II. Za poškozeného nelze považovat pracovníka, který poškozené socialistické organizaci, u níž je v pracovním poměru, uhradil škodu způsobenou jinou osobou, za kteroužto škodu podle pracovněprávních předpisů neodpovídá.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 18. 7. 1967 - 3 Tz 21/67.)
Usnesením vyhledávacího orgánu OOVB ze dne 14. října 1966 sp. zn. ČVS: 267/66 bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněné pro trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. s odůvodněním, že podle údajů oznamovatelů, jakož i zjištění orgánů VB byla A, zaměstnaná v Jednotě LSD jako inventurnice, důvodně podezřelá, že nepravidelně při prováděných inventurách v jednotlivých prodejnách si ponechávala částky z tržeb v celkové výši asi 1000,- Kčs pro svoji osobní potřebu.
Okresní prokurátor usnesením ze dne 7. prosince 1966 sp. zn. 2 Pv 422/66 rozhodl, že podle § 171 odst. 2 písm. a) tr. ř. postupuje se trestní věc proti A pro trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. místnímu lidovému soudu jako trestný čin menší společenské nebezpečnosti k dalšímu řízení a opatření,
Ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem Nejvyšší soud usnesení okresního prokurátora zrušil a přikázal mu, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Z výpovědi obviněné A i z ostatního důkazního materiálu založeného ve spise lze zjistit, že obviněná byla zaměstnána u socialistické organizace Jednota LSD, jako pomocná inventurnice od r. 1961. Z titulu tohoto pracovního zařazení se natolik seznámila s některými vedoucími prodejen a získala si jejich důvěru, že mohla i mimo rámec svých služebních povinností navštěvovat některé prodejny uvedené socialistické organizace a nekontrolovaně se tam pohybovat. Tak tomu bylo i v prodejně v D. Podle výpovědi vedoucí této prodejny K, potvrzované výpovědí L, vyvstalo podezření, že obviněná v dubnu 1966 využila nepřítomnosti vedoucí v prodejní místnosti k odcizení 200,- Kčs z peněz, které měla vedoucí prodejny již odpočítané a připravené v zásuvce k odeslání jako denní tržbu. Instruktor E zajistil v důsledku vysloveného podezření ze strany K, aby inventurní oddělení dalo provést bez vědomí obviněné inventuru v hostinci v Ch. kde byla vedoucí občanka M, a to vedoucím inventarizační skupiny N a instruktorem O. Jak lze z výpovědí jmenovaných i svědkyně M zjistit, byla inventura provedena v noční době, přičemž jmenovaní podchytili nejen množství peněz, ale i čísla jednotlivých bankovek, načež po takto provedené inventuře byla pověřena provedením inventury na téže prodejně obviněná. Všichni uvedení svědci pak shodně potvrdili, že po skončení inventury obviněnou provedli N s O kontrolu této inventury za přítomnosti obviněné a po zjištění, že z celkové částky schází na hotovosti 100,- Kčs žádali obviněnou o vysvětlení. Obviněná popírala, že by uvedenou částku odcizila. Byla proto vyzvána, aby předložila všechny své peníze, které u sebe měla.