Input:

č. 38/1966 Sb. rozh., Garance

č. 38/1966 Sb. rozh.
Výrokem, že účastník je povinen se z bytu vystěhovat o přidělení náhradního bytu, příp. náhradního ubytování, upravuje soud (§ 160 odst. 3 o. s. ř.) lhůtu k plnění povinnosti rozsudkem uložené (tj. splatnost ve smyslu § 206 odst. 3 o. s. ř.).
Napadl-li žalovaný odvoláním jen výrok o lhůtě ke splnění povinnosti rozsudkem uložené a o nákladech řízení, nelze při přezkoumání rozsudku přihlížet k návrhům učiněným po uplynutí zákonné lhůty k odvolání, jež obsahují výtku vůči jiným výrokům rozsudku. Nejde tu o změnu odvolacího návrhu, nýbrž o odvolání opožděně podané.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. února 1966, 5 Cz 141/65.)
Žalobkyně se domáhala zrušení společného užívání bytu sestávajícího z kuchyně, dvou pokojů a příslušenství v Brně, který obývá spolu s bývalým manželem J. Z., a určení, že nadále je oprávněna bytu užívat výhradně ona.
Okresní soud v Brně zjistil, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem okresního soudu Brno-město z 5. 2. 1962 a obě nezletilé děti účastníků svěřeny na dobu po rozvodu do výchovy navrhovatelky. Zjistil dále, že v bytě, který byl za trvání manželství přidělen žalovanému, účastníci i s dětmi nadále společně bydlí, a že se nedohodli o tom, který z nich bytu bude nadále užívat.
Na základě těchto zjištění soud prvého stupně žalobě vyhověl, a to rozsudkem z 29. 8. 1964, 12 C 491/64 - 10. Zrušil právo společného užívání účastníků k tomuto bytu a určil, že nadále bude bytu užívat žalobkyně, s tím, že právo žalovaného na užívání bytu zanikne dnem, kdy mu bude přidělen náhradní byt nebo poskytnuto náhradní ubytování. Stanovil, že žalovaný je povinen se z bytu vystěhovat do 15 dnů poté, co mu bude přidělen náhradní byt, případně náhradní ubytování, a uložil mu nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 575 Kčs v měsíčních splátkách po 100 Kčs počínaje od právní moci rozhodnutí, splatných do 5. dne toho kterého měsíce pod ztrátou lhůt.
Proti rozsudku, který byl žalovanému doručen dne 14. 9. 1964, podal žalovaný odvolání došlým na okresní soud dne 28. 9. 1964, jež doplnil vyjádřením do protokolu u okresního soudu v Ú. n. L. dne 20. 10. 1964 o tom, které výroky rozsudku odvoláním napadá. Podle zápisu sepsaného dne 16. 11. 1964 u soudu druhého stupně, k němuž se žalovaný dostavil se žádostí o přeložení odvolacího jednání, považuje žalovaný rozsudek soudu I. stupně za nesprávný i v dalších směrech.
Krajský soud v Brně rozsudkem z 20. 11. 1964, č. j. 5 Co 515/64, změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že návrh na zrušení práva společného užívání bytu a určení, že byt bude nadále užívat žalobkyně, zamítl; současně uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení 60 Kčs do 3 dnů od doručení rozsudku.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího