č. 38/1965 Sb. rozh. tr., Garance

Pokud devizový tuzemec kupuje od cizinců cizí valuty, jedná proti předpisům o devizovém hospodářství. Z toho však nevyplývá, že v každém porušení předpisů o devizovém hospodářství jsou dány znaky trestného činu ohrožení devizového hospodářství podle § 146 tr. zák. Rozhodná je přitom výše devizové škody.

Pro výpočet devizové škody rozhodné pro posouzení, zda jde o přestupek ve finančním hospodářství podle § 14 písm. b) zák. č. 60/1961 Sb. nebo o trestný čin ohrožení devizového hospodářství podle § 146 tr. zák., je rozhodující, jak devizový tuzemec s nezákonně nabytými valutami naloží.

Pokud devizový tuzemec koupil cizozemské peníze za kurzovní hodnotu a pak je rovněž za kurzovní hodnotu nabídl Státní bance nebo směnil na jiném příslušném místě ve smyslu § 5 odst. 2 vyhl. č. 6/1963 Sb., nejde o trestný čin.

Jestliže devizový tuzemec zaplatil cizinci za cizozemské peníze nebo jiné devizové hodnoty částku převyšující kurzovní hodnotu a pak je nabídl Státní bance nebo je směnil u míst k tomu příslušných, je devizovou škodou pouze rozdíl mezi peněžitou částkou, kterou by získal cizinec při legální směně a mezi částkou, která byla cizinci za cizí valuty vyplacena. Pokud devizový tuzemec nakládal z nezákonně nakoupenými cizími valutami tak, že se nedostaly do dispozice příslušných československých orgánů, nebo hrozilo nebezpečí úniku cizích valut mimo potřeby našeho národního hospodářství, je devizovou škodou peněžitá částka vyplacená cizinci v rámci protiprávního nákupu cizích valut.

V posledně uvedeném smyslu ke třeba posuzovat vznik devizové škody při protiprávnímu vývozu československých peněz do ciziny a jejich směnu v cizině za cizí valuty.

O porušení ustanovení § 6 odst. 6 písm. b) zák. čís. 107/1953 Sb. o devizovém hospodářství ve znění vyplývajícím ze zák. č. 6/1958 Sb. může jít pouze za předpokladu, že vůči devizovému cizozemci vznikl právní závazek čili povinnost devizového tuzemce tento závazek splnit.