Input:

č. 37/1959 Sb. rozh., Garance

č. 37/1959 Sb. rozh.
Ochrana socialistické právnické osoby vyžaduje, aby soud v každém konkrétním případě zevrubně zkoumal, zda ujednané nebo soudem povolené splátky dlužného nájemného odpovídají obecnému zájmu, který musí mít soud stále na paměti (§ 21 obč. zák.).
Pro důsledné uplatnění zásady materiální pravdy je na místě, aby soud zjišťoval i skutečnosti potřebné k politicky správnému určení třídní příslušnosti účastníků.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30. prosince 1958, Cz 563/58.)
Žalobce Československý stát – státní zdravotní správa, Městský ústav národního zdraví, se domáhal jako vlastník domu, v němž žalovaná bydlí, na žalované zaplacení nájemného včetně dávek, nákladů za otop a nájemného za zahradu za dobu od 1. ledna 1951 do 30. června 1956 v částce 25.342,96 Kčs.
Žalovaná nárok v této výši uznala.
Lidový soud civilní v Brně žalobě vyhověl, při čemž povolil žalované, se souhlasem žalobce, splátky ve výši 300 Kčs měsíčně.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že rozhodnutím lidového soudu byl ve výroku o povolení splátek porušen zákon.
Odůvodnění:
Podle § 151 odst. 2 o. s. ř. může soud v odůvodněných případech určit v rozsudku lhůtu k plnění kratší nebo delší 15 dnů, popř. vyslovit, že závazek má být splněn ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Důvodová zpráva k citovanému zákonu uvádí, že bude věcí soudu, aby, uváživ životní a sociální poměry účastníků, lhůtu k plnění vhodně prodloužil nebo zkrátil, popř. umožnil splnění závazku ve splátkách. Výše splátek stanovená v rozhodnutí musí být úměrná jistině, která má být zaplacena tak, aby k zaplacení , došlo, pokud možno v dohledné době – čímž se zpravidla myslí asi doba tří let – a musí být vždy řádně odůvodňovány. Ochrana socialistické právnické osoby pak vyžaduje, aby soud v každém konkrétním případě velmi zevrubně zkoumal,