Input:

č. 37/1958 Sb. rozh. tr., Garance

č. 37/1958 Sb. rozh. tr.
Vkladní knížky státních spořitelen nejsou veřejnými listinami ve smyslu § 75 odst. 11 tr. zák.
(Rozhodnutí krajského soudu v Jihlavě z 1. listopadu 1957, 2 To 259/57.)
Obžalovaný v době od začátku měsíce února do 1. března 1957 ve čtyřech případech vymazal a pozměnil podstatné údaje o vkladu a výběru ve své cestovní vkladní knížce vydané státní spořitelnou v Praze, čímž dosáhl toho, že mu sedmkrát byly vyplaceny peníze, na které neměl nárok. V dalším případě pak obžalovaný předložil po pozměnění vkladní knížky tuto opět poštovnímu úřadu se žádostí, aby mu byla vyplacena část falšovaného vkladu, ježto však vkladní knížka byla poštovnímu zaměstnanci podezřelá, odebral ji obžalovanému a další částku mu nevyplatil.
Lidový soud v Třebíči uznal obžalovaného vinným trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 159 odst. 1 tr. zák., trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) tr. zák. a samostatným pokusem trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 5 odst. 1, § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák.
Krajský soud k odvolání obžalovaného zrušil rozsudek lidového soudu a uznal obžalovaného vinným pouze trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví dílem dokonaným, dílem nedokonaným podle § 245 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) tr. zák. a § 5 odst. 1, § 245 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) tr. zák.-
Z odůvodnění:
Obžalovaný spatřuje pochybení prvního soudu v tom, že byl uznán vinným i trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 159 odst. 1 tr. zák., přičemž podotýká, že i kdyby byla vkladní knížka státní spořitelny veřejnou listinou, nemohl by obžalovaný být uznán vinným též trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny, když padělání a pozměňování veřejné listiny bylo pouze prostředkem k rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví.
Odvolací soud, přezkoumav správnost všech výroků rozsudku i správnost řízení, které mu předcházelo, dospěl k závěru, že první soud učinil správná a dostatečná skutková zjištění, že však pochybil při právním posouzení jednání obžalovaného, když uznal obžalovaného vinným též trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 159 odst. 1 tr. zák. v jednočinném souběhu s trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a pokusem tohoto trestního činu.
Ustanovení § 159 tr. zák. chrání před porušením a zneužitím veřejnou listinu. Podle § 75 odst. 11 tr. zák. se za veřejnou listinu pokládá listina vydaná národním výborem, jeho výkonným orgánem, soudem nebo jiným úřadem nebo veřejným orgánem, která zakládá nějaké právo nebo povinnost anebo zjišťuje určitý stav. Aby byla listina veřejnou listinou podle cit. ustanovení zákona, předpokládá to tedy splnění dvou podmínek:
1. Aby šlo o listinu vydanou některou institucí uvedenou v § 75 odst.. 11 tr. zák.,
2. aby měla obsah v témže ustanovení uvedený, tj. aby zakládala nějaké právo nebo povinnost nebo zjišťovala nějaký stav.
Při zkoumání, zda jde o veřejnou listinu, nutno proto především uvažovat, zda byla listina vydána některou z uvedených institucí, neboť nebyla-li takovouto institucí vydána,