Input:

č. 37/1955 Sb. rozh. tr., Garance

č. 37/1955 Sb. rozh. tr.
Při zjišťování zavinění obviněných na úrazech při práci musí soud vycházet především z předpisů, které slouží k ochraně zdraví pracujících v tom nebo onom oboru.
Vedením podniku zodpovídajícím za zajišťování bezpečné a zdravé práce (§ 2 zák. č. 67/1951 Sb.) je třeba rozumět celý aparát řídící práci v podniku od ředitele a hlavního inženýra až k mistrovi a přednímu dělníku, a to tak, že každý z nich odpovídá za zajištění bezpečnosti při práci při plnění právě těch úkolů, které výplývají z jeho začlenění v řízení výrobního podniku (§ 1 odst. 2 vyhl. min. pracovních sil č. 206/1952 Ú. l.).
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 28. ledna 1955, 1 Tz 288/54.)
Lidový soud v Ústí n. Orl. zprostil podle § 162 písm. c) tr. ř. hlavního inženýra národního podniku průmyslového, bezpečnostního technika téhož podniku a mistra lisovny podniku žaloby pro trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti podlé § 222 odst. 1 tr. zák. Obvinění se podle tvrzení žaloby dopustili tohoto trestného činu tím, že jako činitelé zodpovědní za dodržování směrnic a opatření zaručujících bezpečnost při práci, nepostupovali důsledně při používání pracovních sil a při odstraňování závad na provozních zařízeních podniku, ačkoli byli příslušným inspektorem ochrany a bezpečnosti práce upozorněni na takové konkrétní závady. Zejména dovolili, aby nezletilá zaměstnankyně P pracovala (proti předpisům zakazujícím zaměstnávání nezletilých osob u nebezpečných strojů) na lisu po stránce bezpečnostní nedostatečně zajištěném, t. j. neopatřeném dvouručním spouštědlem. Následkem této nedbalosti obviněných došlo pak podle tvrzení žaloby k těžkému úrazu P, jíž byly lisem rozdrceny čtyři prsty pravé ruky, kterou ponechala z neopatrnosti na nechráněném místě lisu. Lidový soud odůvodnil zprošťující rozsudek tím, že podle jeho názoru nelze v jednání obviněných spatřovat nedbalost, protože nevěděli o zákazu zaměstnávání nezletilých u lisů a dokonce hlavní inženýr byl informován inspektorem ministerstva strojírenství, že toto zaměstnávání je přípustné. Lidový soud dále uvedl, že šlo o jednoúčelový lis, u kterého nebylo možno umístit dvouruční spouštědlo. Obviněný hlavní inženýr prý podle příkazu spoluobviněného bezpečnostního technika dvouruční spouštědla objednal, tato spouštědla byla již delší dobu k disposici, nebyla však přes žádost hlavního inženýra příslušným oddělením namontována pro jiné naléhavé úkoly a nedostatek odborných sil. Bezpečnostní technik nebyl se svou funkcí seznámen, poškozená pracovala kritického dne na odpolední směně bez vědomí hlavního inženýra a svůj úraz si zavinila svou neopatrností, když se bavila při práci se spoluzaměstnancem. Obvinění se zřetelem na objektivní potíže v souvislosti s plněním plánu učinili pro bezpečnost pracujících vše, co za daných okolností bylo možno, a nedopustili se žádné nedbalosti, která by byla v příčinné souvislosti s úrazem.
Rozsudek ten se stal pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek lidového soudu a tomuto uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že si lidový soud náležitě neujasnil