Input:

č. 35/1962 Sb. rozh. tr., Garance

č. 35/1962 Sb. rozh. tr.
Pokud soud rozhoduje za účinnosti nového trestního zákona, je jeho povinností především zkoumat na základě ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák., zda není použití nového trestního zákona pro obžalovaného příznivější, popřípadě, zda je žalovaný skutek trestným činem i podle nového trestního zákona.
Jednání svědčící o neodpovědném postoji k majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137 tr. zák. musí být alespoň tak závažné a společensky nebezpečné jako porušení důležité povinnosti uložené podle zákona. Neodpovědný postoj pachatele může vyplývat z jednání opětovného, nebo pokračujícího, nebo také z jednání jednotlivého, které však musí být tak nedbalé, aby tento postoj byl z něho zřejmý. Při tom je nutno přihlížet i k tomu, jaký celkový postoj projevuje pachatel k majetku v socialistickém vlastnictví, a to zvláště při plnění každodenních pracovních úkolů.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 12. července 1962 - 2 Tz 1/62).
Rozsudkem okresního soudu v Písku ze dne 29. 12. 1961 byl obžalovaný, řidič Komunálních služeb NV, uznán vinným trestnými činy ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. z r. 1950 a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, podle § 246 odst. 1 téhož zákona, které spáchal tak, že dne 14. 9. 1961 kolem 17,00 hod. jel s nákladním autem tov. zn. Garant po silnici z obce Zlivice do Písku nepřiměřeně rychle, v důsledku čehož nezvládl řízení vozu, sjel mimo vozovku a narazil na strom, při čemž byl zraněn H. a T.T. svému zranění podlehl, na autě byla způsobena škoda ve výši 14 700,- Kčs. Za to byl obžalovanému uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 roku a byl u něho vysloven vedlejší trest zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 5 roků.
Krajský soud v Českých Budějovicích k odvolání obžalovaného rozsudkem ze dne 20. 2. 1962 zrušil rozsudek okresního soudu ve výroku o vedlejším trestu zákazu činnosti a tentýž trest vyslovil pouze na dobu 3 roků. V ostatních výrocích ponechal rozsudek okresního soudu beze změny.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu vyslovil porušení zákona v ustanoveních § 16, 137 tr. zák., § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1 tr. ř., a proto rozsudek krajského soudu zrušil.
K odvolání obžalovaného zrušil i rozsudek okresního soudu v Písku, podle § 258 odst. 1 písm. d), f) tr. ř., a obžalovaného při nezměněném skutkovém stavu uznal vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák. a odsoudil ho k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců a podle § 49 odst. 1 tr. zák. obžalovanému dále uložil trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 roků.
Z odůvodnění:
Nejvyšší soud přezkoumal v rozsahu ustanovení § 267 odst. 1 tr. ř. správnost všech výroků napadeného rozsudku, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a zjistil, že zákon byl porušen ve více směrech.
Skutková zjištění okresní soud v Písku, která převzal i krajský soud, jsou správná; také právnímu posouzení obžalovaným spáchaných trestných činů tak, jak k němu dospěl okresního soudu, který o věci rozhodoval ještě za platnosti trestního zákona z r. 1950, nelze nic vytýkat. Nepochybnou je i příčinná souvislost mezi zaviněním dopravní nehody a smrtelným