č. 35/1960 Sb. rozh. tr., Garance
č. 35/1960 Sb. rozh. tr.
V zájmu výchovy neodpovědných řidičů motorových vozidel a s ohledem na bezpečnost lidí a majetku, je namístě uložení nepodmíněného vedlejšího trestu zákazu řízení motorových vozidel, i když jinak svědčí okolnosti pro podmíněný odklad výkonu hlavního trestu.
Ovšem ani této zásady nelze používat mechanicky a bez náležitého uvážení každého konkrétního případu. I při ukládání vedlejšího trestu, zejména pracujícím, kteří vedou jinak řádný život pracujícího člověka, je třeba vždy pečlivě uvážit, na jakou dobu se z hledisek uvedených v § 19 odst. 1 tr. zák., a z hlediska účelu trestu ve smyslu § 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. jeví nutným trest vyslovit a zda dosažení účelu vedlejšího trestu lze podle § 24 odst. 2 tr. zák. očekávat i bez jeho výkonu.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze 17. února 1960 - 1 Tz 60/59.)
Obžalovaný řidič STS dne 13. 6. 1958 po svém zaměstnání vypil v hostinci v Kačici pět desetistupňových piv a jednu odlivku vína, ač měl před sebou jízdu na motocyklu Manet do svého bydliště v Srbech, načež v podnapilém stavu jel na motocyklu po silnici domů.
Lidový soud v Novém Strašecí uznal obžalovaného vinným trestným činem opilství podle § 187 odst. 2 tr. zák. a odsoudil ho k trestu odnětí svobody na 6 měsíců, podle § 51 tr. zák. k vedlejšímu trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu 5 let a povolil mu podmíněný odklad výkonu trestů se zkušební dobou 3 let.
Krajský soud v Praze k odvolání okresního prokurátora zrušil výrok rozsudku lidového soudu o podmíněnému odkladu výkonu vedlejšího trestu zákazu činnosti a vyslovil, že tento trest je nepodmíněný.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu vyslovil porušení zákona v ustanoveních § 17 odst. 1 písm. b), c), § 19 odst. 1 a § 24 odst. 2 tr. zák., zrušil rozsudek krajského soudu v celém rozsahu, rozsudek lidového soudu ve výroku o vedlejším trestu zákazu činnosti na úseku řízení motorových vozidel na dobu pěti let, který byl podmíněně odložen na dobu tří let a uložil obžalovanému podle § 51 tr. zák. nový vedlejší trest zákazu řízení motorových vozidel včetně motorového kola na dobu tří let. I tento vedlejší trest podmíněně odložil na zkušební dobu tří let stejně jako hlavní trest odnětí svobody.
Z odůvodnění:
Právní posouzení zjištěného jednání obžalovaného, jakož i výměra trestu hlavního, odpovídají výsledkům řízení, okolnostem případu i zákonu.
Rovněž k uložení vedlejšího trestu zákazu řízení motorových vozidel bylo přikročeno právem, neboť hledíc k § 51 odst. 2 písm. b) tr. zák. nelze u obžalovaného vzhledem k jeho předchozím odsouzením vyloučit, že by napříště nepoužil motorového vozidla neodpovědným způsobem. Lidový soud však pochybil v tom směru, že dobu trvání tohoto vedlejšího trestu stanovil na 5 let.
Vedlejší trest má být uložen tak, aby vhodně doplnil trest hlavní a napomáhal dosažení jeho účelu ve smyslu § 17 tr. zák. Při výměře trestu vedlejšího je nutno se řídit - stejně jako při výměře trestu hlavního - hledisky uvedenými v § 19 odst. 1 tr. zák. Zákaz činnosti jako vedlejší trest lze ve smyslu § 51 odst. 3 tr. zák. uložit na dobu od 1 roku do 5 let. Pro účely stanovení doby trvání tohoto trestu v rámci uvedené…
