č. 34/1969 Sb. rozh., Garance

Žalobce (TJ Spartak Ú.) se domáhal na žalovaném náhrady škody ve výši 8.478,50 Kčs vzniklé mj. tím, že počátkem listopadu 1965 žalovaný jako funkcionář žalobce, k němuž nebyl v pracovním poměru, uzavřel mimo rámec uděleného zmocnění jménem žalobce s jinými organizacemi smlouvy, které žalobce musel splnit.

Část žalobního návrhu byla vyřízena částečným rozsudkem okresního soudu v Ústí nad Labem z 27. 10. 1966, jímž bylo přiznáno žalobci 2.496,50 Kčs s 3% úroky od 1. 12. 1965; nedopatřením bylo přisouzeno žalobci o 100 Kčs více, než odpovídalo stavu věci.

O zbývající části žalobního návrhu (přisouzení částky 5.720,75 Kčs, sestávající z částky 3.957,70 Kčs za ubytování a stravování řady osob ve dnech 3.-6. 11. 1965 na účet žalobce, z částky 1.492 Kčs za ubytování, stravování a dokonce i častování alkoholickými nápoji nadpočetných osob ve dnech 3.-5. 11. 1965, z částky 270,75 Kčs za pohoštění řady osob dne 4. 11. 1965 na účet žalobce bez žalobcova povolení) rozhodl okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem z 21. 3. 1967. Shledal žalovaného odpovědným za vzniklou škodu, kterou však zjistil v prvém případě pouze částkou 3.644,65 Kčs, v druhém případě částkou 1.204,05 Kčs a jen v třetím případě shodně s žalobou částkou 270,75 Kčs, tj. celkem částkou 5.119,45 Kčs; rozdíl 601,30 Kčs ve srovnání s žalobou vyplynul z toho, že žalobce proplatil podle zjištění soudu neodůvodněně o tuto částku více. Od částky, za kterou žalovaný odpovídá odečetl soud 100 Kčs, přiznaných žalobci v důsledku početní chyby dřívějším částečným rozsudkem, a zbývajících 5.019,45 korun snížil podle § 450 o. z. o 2.509,45 Kčs; přiznal tedy žalobci pouze 2.510 Kčs s 3% úroky od 12. 4. 1966, kdežto ve zbytku žalobu zamítl.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že byl rozsudkem okresního soudu z 21. 3. 1967 ve výroku zamítajícím žalobu porušen zákon a v tomto výroku i ve výroku o nákladech řízení jej zrušil.

Okresní soud odůvodnil snížení náhrady škody osobními a rodinnými poměry žalovaného; přihlédl i k tomu, že se pohoštění, jehož objednáním a zaplacením vznikla škoda, zúčastnila řada dalších osob, což zvýšilo škodu, a že žalovaný neměl údajně na to vliv, popř. nemohl tomu účinně bránit.

Podle § 450 o. z. sníží soud přiměřeně náhradu škody z důvodů zvláštního zřetele hodných. Vezme přitom zřetel zejména ke společenskému významu škody, k tomu, jak k ní došlo, jakož i k osobním a majetkovým poměrům občana, který ji způsobil; přihlédne také k poměrům občana, který byl poškozen. Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně.

Z uvedeného vyplývá, že je vyloučeno, aby byla náhrada škody snížena tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslně; bylo proto povinností soudu, aby se zabýval otázkou, zda snad nejde o takový případ.

Již v žalobě uvedl žalobce, že jde o žalovaného o opětovně způsobenou škodu; soud však blíže…