Input:

č. 34/1960 Sb. rozh. tr., Garance

č. 34/1960 Sb. rozh. tr.
V případech závažnější trestné činnosti není vždy nutné uložení nepodmíněného trestu, když splnění účelu trestu [17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.] lze očekávat i uložením podmíněného trestu odnětí svobody s vhodným omezením stanoveným na přiměřenou zkušební dobu podle § 25 odst. 1, 2 tr. zák. V tomto směru nutno brát zřetel na záruky kolektivu, v němž pachatel pracuje a možnosti jeho velkého působení v procesu nápravy pachatele.
(Rozhodnutí krajského soudu v Hradci Králové z 12. února 1960 2 To 4/60.)
Obžalovaný dělník, narozený v roce 1938, dosud netrestaný, byl uznán vinným trestným činem loupeže podle § 232 odst. 1 tr. zák. a pokusem trestného činu krádeže podle § 5 odst. 1, § 247 odst. 1 tr. zák. Trestná činnost spočívala v tom, že obžalovaný v noci z 10. 11. 1959 na 11. 11. 1959 v podnapilém stavu napadl občana V., jehož zbil a domáhal se na něm vydání peněz a krátce na to se pak snažil odcizit z kapsy peníze jinému občanu.
Lidový soud v Žamberku uložil obžalovanému za uvedené trestné činy úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků podmíněně na zkušební dobu 4 (čtyř) roků, v nichž se má zdržet nadměrného požívání alkoholu.
Krajský soud v Hradci Králové odvolání okresního prokurátora, pokud se jím domáhal uložení nepodmíněného trestu, zamítl.
Z odůvodnění:
Obžalovaný pochází z dělnické rodiny, sám se vyučil strojním zámečníkem a v tomto oboru pracoval až do roku 1958, kdy přešel jako dělník k Vodohospodářské službě v Žamberku.
Dne 9. 11. 1959 po 16. hod. zašel obžalovaný do hotelu Rudá Hvězda v Žamberku, kde se zdržel až do uzavírací hodiny. Během tohoto pobytu vypil asi 9 desetistupňových piv a 6 dcl červeného vína. Převážnou část útraty zaplatil za něho spoludělník B., zbytek pak jeho soused. Po uzavírací hodině odcházel obžalovaný z hotelu společně s občanem V., kterého ještě před hotelem udeřil do obličeje, když V. počal utíkat, obžalovaný jej dohonil a znovu jej několikrát udeřil do obličeje a zároveň jej kopl. Při tomto jednání požadoval od občana V. částku 100 Kčs. Občan V. dostal strach a dal obžalovanému k nahlédnutí prázdné kapsy na důkaz toho, že žádné peníze nemá. Na to obžalovaný požadoval, aby si V. opatřil peníze půjčkou a poslal ho zpět do hotelu. Poškozený V. se vrátil do hotelu Rudá Hvězda a s pláčem informoval číšníka, který mu obstaral doprovod domů. Obžalovaný se záhy poté střetl s občanem B., kterého rovněž počal prohledávat a požadoval na něm částku 50 Kčs. Při té příležitosti odcizil poškozenému z kapsy zápisník, který mu však B. vytrhl z ruky, odstrčil obžalovaného a odešel.
Obžalovaný uvedené jednání v celém rozsahu doznal. Na svoji obhajobu uvedl, že žádných peněz nepotřeboval, že neví proč se uvedeného jednání dopustil. Doznal, že pro odcizení určité peněžní částky poškozenému V. se rozhodl v okamžiku, kdy ho dohonil při návratu z hotelu, a po zjištění, že V. u sebe peníze nemá, poslal ho zpět do hotelu, aby si je vypůjčil. Taktéž v případě B. obžalovaný doznal, že měl v úmyslu tohoto občana přepadnout a odcizit mu peníze, které má u sebe. Mimo to obžalovaný uvedl, že sice byl v podnapilém stavu, avšak ovládat se mohl, jinak, že se na své počínání již přesně nepamatuje.
Při výměře