Input:

č. 33/1966 Sb. rozh. tr., Garance

č. 33/1966 Sb. rozh. tr.
I. Ke zjišťování skutečného stavu věcí u trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. b) tr. zák. (manko).
II. Pouhé zjištění, že obviněný přijatou tržbu neodvedl, ještě nedokazuje, že jednal v úmyslu takovou tržbu si přivlastnit a spáchat tedy trestný čin podle § 132 odst. 1 písm. b) tr. zák.
(Rozsudek Nejvyššího soudu z 19. 4. 1966 - 1 Tz 22/66.)
Rozsudkem okresního soudu v Příbrami ze dne 21. února 1964 sp. zn. 1 T 7/64 byl obviněný uznán vinným dvěma trestnými činy poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137 odst. 1 tr. zák., přičemž v druhém případě i podle 2 odst. téhož ustanovení a trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. b) tr. zák. Za to mu byl uložen podle § 132 odst. 1 s použitím § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 písm. a) a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 3 roků.
Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla vyslovena povinnost obviněného nahradit poškozenému družstvu Drupol škodu ve výši 30 937,66 Kčs.
Trestná činnost obviněného podle rozsudku spočívala v tom, že v době od 20. listopadu 1961 do 1. října 1962 jako televizní technik v družstvu Drupol, nedbalým vedením administrativy a písemné dokumentace k opravám, způsobil manko v částce 24 231,14 Kčs ke škodě družstva a v době od 15. března 1963 do 15. června 1963 způsobil stejným způsobem další manko v částce 5804,52 Kčs a dále, že v době od února 1963 do 15. května 1963 na provozovně Drupol neodvedl a zadržel na tržbách částku 1992,- Kčs.
Rozsudkem krajského soudu v Praze ze dne 24. března 1964 sp. zn. 4 To 96/64 byl k odvolání obviněného a poškozeného podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušen ve výroku o náhradě škody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo rozhodnuto, že obviněný je podle § 228 odst. 1 tr. ř. povinen poškozenému družstvu nahradit škodu ve výši 20 902,- Kčs s pětiprocentním úrokem od 21. 2. 1964 v měsíčních splátkách po 1000,- Kčs, počínaje 1. dubnem 1964, a to vždy do 10. každého měsíce; se zbytkem nároku byl poškozený podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Ve výroku o vině a o trestu byl ponechán napadený rozsudek bez změny.
Ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem Nejvyšší soud zrušil v celém rozsahu rozsudek krajského soudu i rozsudek okresního soudu a okresnímu soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Obviněný se, pokud jde o trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. b) tr. zák., hájil od počátku trestního řízení tím, že rozhodně si nikdy žádnou částku z tržby neponechal, že peníze odváděl na poštu jednak sám a jednak tyto dával k odeslání spoluzaměstnancům. Tito mu odváděli tržbu jako kamarádi. Složenku si od nich nedal předložit. Dále namítal, že určitou částku, a to asi 1160,- Kčs ztratil a že mu ji zřejmě někdo odcizil v automatu Koruna. Tuto ztrátu nehlásil, protože částku chtěl nahradit.
Pokud jde o trestné činy poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, kladené mu za vinu, hájil se