č. 33/1964 Sb. rozh. tr., Garance
č. 33/1964 Sb. rozh. tr.
Velitel útvaru, který ve smyslu ustanovení § 294 odst. 1 tr. zák. vyřídí tr. čin podle hlavy XII. tr. zák. kázeňsky, není oprávněn takto uložený kázeňský trest sám zrušit.
Zrušit takto uložená kázeňský trest je oprávněn jen nadřízený velitel, a to na podkladě protestu prokurátora.
Pokud tento postup není zachován, musí vojenský soud k uloženému kázeňskému trestu přihlížet z hlediska § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř. a tr. stíhání pro kázeňsky vyřízený skutek zastavit.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 15. dubna 1964 - Tzv 5/64)
Rozsudkem voj. obvod. soudu byli dva obvinění uznáni vinnými mimo jiné též trestnými činy porušování povinnosti strážní služby podle § 285 odst. 1 tr. zák., protože po předchozí dohodě dne 26. 10. 1963 asi v 03.00 hod. jako strážní v autoparku svého útvaru se asi na 15 minut vzdálil ze svého stanoviště a uchýlil se do dřevěné budovy.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona v citované části rozsudek vojenského obvodového soudu zrušil a trestní stíhání v tomto skutku podle §§ 188 odst. 1 písm. d), 11 odst. 1 písm. h) tr. ř. zastavil.
Z odůvodnění:
Předseda Nejvyššího soudu ve stížnosti pro porušení zákona vytýkal, že vojenský obvodový soud tím, že v bodě 3 rozsudku nezastavil trestní stíhání obviněných, porušil v jejich neprospěch zákon v ustanovení §§ 11 odst. 1 písm. h), 188 odst. 1 písm. d) tr. ř.
Nejvyšší soud zjistil, že v naznačeném směru zákon porušen byl.
Zákon v ustanovení § 11 odst. 1 písm. h) tr. ř. stanoví, že trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím jiného orgánu ke stíhání trestných činů oprávněného, jestliže nebylo v předepsaném řízení zrušeno.
Obvinění " a F již u výslechu před prokurátorem jednoznačně uvedli, že za porušování svých strážních povinností ze dne 26. 10. 1963 jim velitel útvaru uložil kázeňské tresty - 21 dnů vězení. Prohlásil, že tyto tresty nenastoupili, jelikož jim bylo sděleno, že velitel útvaru tyto kázeňské tresty zrušil a rozhodl, že věc předá k vyřízení vojenskému prokurátoru. Tyto výpovědi obviněných jsou potvrzovány opisy jejich záznamů o odměnách a trestech. Podle nich u obviněného L byl trest vězení, na základě předání věci prokurátoru dokonce zahlazen (DR č. 251 z 2. 11. 1963). U obviněného F byl kázeňský trest ze stejných důvodů zrušen (DR č. 253 z 6. 11. 1963).
Takovýto postup velitele útvaru nemá žádnou oporu v ustanoveních kázeňského řádu,…
