Input:

č. 32/1961 Sb. rozh., Garance

č. 32/1961 Sb. rozh.
Odpovědnost za škodu vzniklou uhynutím ryb v důsledku závadných odpadních vod je třeba posoudit především podle zák. č. 4/1952 Sb. a nař. č. 87/1953 Sb., o hygienické a protiepidemické ochraně vody a podle vodního zákona č. 11/1955 Sb.
(Rozhodnutí městského soudu v Praze z 8. června 1960, 8 Co 181/60)
Býv. lidový soud civilní v Praze uznal žalovaného odpovědným za škodu, která vznikla žalobci, jako nositeli rybářského práva na potoce Maternice a v řece Metuji, následkem nezneškodněných odpadových vod, které produkuje závod žalovaného účastníka při výrobě ovocných vín.
Městský soud v Praze rozsudek první stolice potvrdil.
Odůvodnění:
Základní odpovědnost žalovaného podniku je mimo pochybnost dána. Skutkové zjištění prvého soudu, že žalovaný podnik produkuje toxické látky, které bez zneškodnění vtékají - ať již přímo do potoka nebo těsně před vyústěním městské kanalizace do této kanalizace - není vzato v odvolacím řízení v pochybnost.
Tím byl porušen především předpis zák. č. 4/1952 Sb. a nařízení č. 87/1953 Sb., o hygienické a protiepidemické ochraně vody. Podle těchto předpisů odpadní vody, sváděné do vodních toků, musí být čištěny, popř. zneškodňovány. Ustanovení § 47 zák. č. 88/1950 Sb. (trestní zákon správní) postihuje trestní sankcí porušení zákazu, který se týká užívání vod. Podle ustanovení § 13 vodního zákona č. 11/1955 Sb. povrchové a podzemní vody je třeba chránit proti škodlivým účinkům některých zvláštních druhů vod, a to již opatřením v závodě, ze kterého takové vody odtékají. Podle § 21 cit. zákona je provozovatel povinen ustanovit závodního vodohospodáře pro každý podnik, který má zařízení mimo jiné sloužící k vypouštění odpadní vody, jestliže množství vody přesahuje míru, kterou ručí Ústřední správa vodního hospodářství; na vyzvání orgánů hygienické a protiepidemické služby je provozovatel povinen ustanovit osoby, odpovědné za hospodaření vodou i v závodech, které odbírají nebo vypouštějí vodu v menším množství. Podle vyžádaných spisů krajského národního výboru již při komisionelním jednání dne 21. 12. 1955 bylo nařízeno žalovanému podniku, aby okamžitě ustanovil zaměstnance s odbornými znalostmi, jako závodního vodohospodáře. Podle § 28 zák. č. 1/1955 Sb. je nutné při projektování, výstavbě, provozu a údržbě vodohospodářských děl a zařízení, přihlížet k potřebám rybářství; zejména je nutné chránit vodu mimo jiné proti znečišťování a vypouštění závadných odpadních vod.
Tyto všechny předpisy byly porušeny a dokonce vedoucí závodu strany žalované byl pravomocně uznán vinným, že v době od července do počátku října 1958 v Hronově nedbal svých povinností a nechal ze závodu vypouštět odpadovým kanálem kvasné kaly do místního potoka (Maternice), což mělo za následek, že dne 10. 10. 1958 došlo k hromadnému otrávení ryb a žalobci tak vznikla škoda.
Není rozhodujícího významu, zda kaly jsou vypouštěny do kanalizace nebo přímo do potoka, neboť odpadní vody musí být, jak již řečeno, zneškodněny přímo v závodě, který odpadní vody produkuje. Pouhý filtr kanalizační, o němž hovoří odvolání, by naprosto nepostačil k zneškodnění odpadních vod. Konečně je třeba vzít v úvahu i ustanovení § 340 obč. zák., podle něhož, byla-li škoda