Input:

č. 31/1966 Sb. rozh., Garance

č. 31/1966 Sb. rozh.
V řízení o výchově nezletilce je nutno zjišťovat příčiny, které ovlivnily vztahy mezi rodiči a dětmi a mezi rodiči a jinými osobami, které se podílejí na výchově nezletilého.
Zákon o rodině neobsahuje ustanovení, jež by umožňovalo soudu přenést výkon dohledu na jiný orgán.
Vymezení práv a povinností k dítěti podle § 45 odst. 1 zák. o rod. musí být obsaženo v rozhodnutí, jímž se rozhoduje o výchově nezletilce, jde-li o práva a povinnosti třetích osob, jež jsou s výchovou nezletilce bezprostředně spojena.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 1966, 5 Cz 3/66.)
Rodiče nezletilce byli rozvedeni rozsudkem býv. lidového soudu ve Žďáře nad Sázavou ze dne 2. května 1957, č. j. C 22/56 - 23. Ohledně dvou dětí, pocházejících z tohoto manželství - nezl. S., nar. 4. 5. 1950 a nezl. D., nar. 9. 2. 1952 - byla provedena pro případ rozvodu manželství rodičů úprava jejich poměrů usnesením býv. lidového soudu ve Slaném ze dne 14. prosince 1956, č. j. 4 Nc 179/56 - 51, jímž byla schválena dohoda, podle níž nezl. S. byl svěřen do výchovy otce a nezl. D. do výchovy matky. Nezletilý S. však od uvedeného rozhodnutí zůstal nadále ve výchově prarodičů ze strany matky manželů K. a H. N.
Dne 8. října 1963 požádal otec soud o pomoc při přemístění nezletilce do jeho výchovy s tím, že výchova u prarodičů vykazuje značné nedostatky a že ani dočasný pobyt nezletilce o letních prázdninách v roce 1963 v jeho rodině nepřivodil výraznější obrat v závadném chování nezletilce. Prarodiče naproti tomu podali návrh, aby nezletilec byl i soudním rozhodnutím svěřen do jejich výchovy, když o něj vlastně již od rozvodu manželství rodičů pečují.
Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou rozsudkem ze dne 8. září 1964, č. j. P 124/64 - 44 návrh prarodičů na svěření nezl. S. do jejich výchovy zamítl a zamítl též návrh na vyslovení ústavní výchovy nezletilce. Vyslovil, že zůstává nadále v platnosti rozhodnutí býv. lidového soudu ve Slaném ze dne 14. prosince 1956, č. j. 4 Nc 179/56 - 51, kterým byl nezletilec svěřen do výchovy otce s tím, že nad jeho výchovou u otce se nařizuje ochranný dohled.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. ledna 1965, č. j. 7 Co 490/64 - 59, změnil rozhodnutí soudu prvého stupně tak, že nezletilce svěřil do výchovy prarodičů K. a H. N. a nad jeho výchovou vyslovil dohled, který uložil provádět ONV - odboru školství a kultury Brno - venkov.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutím krajského soudu byl porušen zákon, a toto rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění:
Povinností soudu v řízení o výchově nezletilce - podobně jako i v jiných věcech, projednávaných v občanském soudním řízení - je zjistit skutečný stav věci co nejúplněji. To předpokládá, že budou též co nejúplněji zjištěny příčiny, které vedly k vytvoření jinak objektivně zjištěného vztahu mezi rodiči a nezletilcem, mezi rodiči a jinými osobami, které se podílejí na výchově nezletilce, případně mezi nezletilcem a těmito osobami.
Krajský soud vycházel ve svém rozhodnutí především z toho, že se vytvořilo mezi prarodiči a nezletilcem citové pouto a že naopak vztah nezletilce k otci je vrcholně chladný. Tento soud se však nezabýval otázkou,